Vychází nové "Přečetli jsme za Vás..." Najdete v něm komentáře k poklesu na trzích, které byly způsobeny negativními emocemi - k dobrým výsledkům bank - k zvyšování daní, které jsou nebezpečnější než výkyvy trhů.

Týdenní video komentář - 19. květen 2017

Přepis video komentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás ...”, moje jméno je Petr Syrový a vítám tady Tomáše Tyla. Ahoj, Tomáši

Tomáš Tyl: Dobrý den, zdravím vás.

Trhy klesly, ale příležitost k nákupům zatím nenabídly

Petr Syrový: Můžeme hned na první zprávu. Já jsem minulý týden dva dny školil, neměl jsem moc času pročítat si zprávy, ale všimnul jsem si, že akciové trhy propadly o 3 až 4 procenta. Co se dělo, Tomáši?

Tomáš Tyl: Ano, je to tak, došlo vlastně k propadu hlavně v důsledku politiky v USA, kdy se bude vyšetřovat Donald Trump, jeho vazby na Rusko, a to samozřejmě působí emoce, takže došlo k takovému razantnějšímu propadu trhu o nějaká ta 3 až 4 procenta.

Petr Syrový: Trhy klesly, znamená to, že by se měly nakupovat?

Tomáš Tyl: Trhy klesly hlavně na emocích, což vnímáme víc jako příležitost, protože to nezpůsobuje nějakou změnu fundamentu firem, nebo ekonomiky, ale na druhou stranu ten pokles byl z našeho hlediska zatím malý, my čekáme na pokles spíš 8 až 10 procent, a to by pro nás potom byl impuls k tomu nakupovat, pokud by nedošlo k nějaké změně těch fundamentů nebo ekonomiky. Ale kdyby to bylo jenom takto o emocích, tak by to byla pro nás nákupní příležitost, ale zatím ještě ne.

Bankám i ekonomice se daří

Petr Syrový: Další zpráva se týká bank. Proč jsme zrovna vybrali zprávu o bankách?

Tomáš Tyl: V podstatě to trochu souvisí s tou předchozí zprávou. Je to proto, že banky jsou určitým odrazem ekonomiky. Samozřejmě když se ekonomice daří, firmy splácí dluhy, bankám se daří, tak i naopak, když se ekonomice nedaří, znamená to, že ty banky jsou první na ráně, a teď vlastně došlo k poklesu, i poměrně výraznějšímu, na těch bankách, také zhruba o 4 procenta za den, ale my vidíme, že ty fundamenty, což je v tom článku, těch bank nejsou špatné, a že ten pokles neodráží z našeho hlediska tu realitu. Takže pro nás je taková zpráva, že banky na tom nejsou špatně, důvod na tom trhu zůstávat.

Impulzem pro nákup dolarů je změna na aktivech, nikoliv pouze oslabení dolaru

Petr Syrový: Zhruba měsíc zpátky se hodně mluvilo o ukončení intervencí Českou národní bankou, hovořilo se o tom, že koruna bude posilovat vůči euru. Teď vidíme článek, kde se mluví o kurzu dolaru. Co se děje s dolarem?

Tomáš Tyl: Stejně tak jako u těch akcií, tak i na dolar měly vliv v podstatě i ty politické záležitosti a další, takže od poloviny dubna došlo k poklesu proti koruně, k oslabení zhruba o 7 procent. Tady můžeme vidět ten rozdíl, hodně lidí se bálo intervencí, ale vidíme, že ten jejich vliv na ten rozdíl byl jen velmi malý. Většina toho vlivu na vývoj proti dolaru nebo euru je dána jinými událostmi, a teď právě třeba té politiky na ten dolar, takže to jsou mnohem důležitější nebo mnohem významnější věci z hlediska toho vlivu než to, že skončily intervence.

Petr Syrový: Vidíme tady pokles 7 procent. Znamená to, že by se měl nakupovat dolar?

Tomáš Tyl: My nikdy nechceme nakupovat jenom samotnou měnu, nechceme spekulovat na vývoj měny. Vždycky, když kupujeme měnu, tak si kupujeme třeba dolarové akcie, nebo nějaké dolarové dluhopisy, nebo eurové akcie nebo eurové dluhopisy, takže nikdy nechceme spekulovat na měnu samotnou, a když se podíváme na dolarová aktiva, tak jejich ceny v korunách nepoklesly tolik, abychom je chtěli nakupovat. Takže zatím to pro nás neznamená žádný krok a určitě nechceme nakupovat dolary jenom proto, že poklesnou. Vždycky s nějakým aktivem.

Zvyšování daní nebezpečnější než výkyvy trhů

Petr Syrový: Léta se mluví o velikosti státních dluhů, mluví se o snižování vládních dluhů, kdo to nakonec odnese?

Tomáš Tyl: Často to odnesou – nebo ten trend takový v současné době je – že to budou odnášet daňoví poplatníci, občané toho státu, a vidíme na západě takový trend hledání prostoru pro vyšší zdanění, které může být někdy docela dramatické.

Například nedávno udělali poměrně razantní změnu v Británii, kde jsou dědické daně pro potomky poměrně drsné. Je to daň až 40 procent z ceny nemovitosti nad částku odpovídající zhruba našim deseti milionům. Dříve bylo možné se tomu vyhnout tak, že se ty nemovitosti daly do nějakého svěřeneckého fondu, a tím pádem k tomu zdanění potom nedošlo. V dubnu během čtrnácti dnů Britové tohle změnili a i v těch svěřeneckých fondech dojde k tomu zdanění. Stejně tak se budou danit 25 procenty výběry z penzijních fondů, které měli Britové v daňových rájích.

Takže poměrně během krátké doby se odehrály poměrně radikální změny, které mohou být v konečném důsledku třeba mnohem důležitější než nějaké propady na trzích nebo nějaká volatilita, kolísání hodnot aktiv. Jestli máte dědickou daň nula jako u nás, nebo 40 procent jako v Británii, to by pro vaše potomky byl velmi velký rozdíl.

Petr Syrový: Výborně, Tomáši, děkuju za pozornost a budeme se těšit zase příští týden. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Děkuji, na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás...”.

Jan Valášek, www.eFrank.cz