Před 30 lety došlo k největšímu jednodennímu poklesu akciových trhů – index DJIA klesl o 22,6 %. Ani takto velký pokles není pro dlouhodobého investora problém, pokud ví, co má dělat. - Na trhu se používají různé ukazatele P/E. My používáme „forward“ P/E, stejně jako například švýcarská banka UBS. - Hedge fondy používají sázku na jednu kartu (myšlenku, strategii, sektor). Náš přístup je jiný.

Týdenní video komentář - 20. října 2017

Přepis video komentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás na dalším našem povídání „Přečetli jsme za vás“, moje jméno je Petr Syrový a vítám tady Tomáše Tyla. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Petře. Dobrý den.

Ani největší jednodenní pokles trhů neohrožuje dlouhodobého investora
Petr Syrový: Pojďme hned na první zprávu. Tento týden jsme slavili jedno významné smutné finanční výročí. Před třiceti lety, v roce 1987, došlo tzv. ke krachu na americké burze a akciové trhy propadly o rekordních 22 % za jeden den. Co tady ten propad pro finanční trhy znamenal a co to pro nás znamená i po třiceti letech?

Tomáš Tyl: Já bych řekl s nadsázkou, že ten propad znamenal, že teď máme hodně článků, které se tomu věnují, které upozorňují: „pozor, nebezpečí krachu z roku 1987“ nebo „pozor, krach z roku 1987 by mohl nastat znovu“, ale přitom ten propad trhu nebyl z dlouhodobého hlediska tak dramatický, jak to vypadá. Ten trh poklesl sice během jednoho dne docela razantně, o 22 %, ale celkově ten pokles nebyl nijak dramaticky větší. Když se podíváme tady na graf dlouhodobého vývoje, vidíme červeně označené, kde ten propad nastal, a trh se do roku a půl vrátil zase zpátky, takže pro dlouhodobého investora to byla spíše nákupní příležitost. Trh se o trochu propadl, bylo to rychlé, bylo to nečekaně, ale nestalo se nic dramatického, nebylo to nějaké splasknutí bubliny a během roku a půl vyrostl zase zpět.

Tomáš Tyl: My podobné typy propadů vnímáme spíše jako příležitosti a ne jako hrozby, takže my se na ten krach, který nastal před třiceti lety, určitě nedíváme jako na krach a hrozbu, ale spíše jako na něco, co se na trzích děje, s čím počítáme, a nemáme s tím nějaký výrazný problém.

Při valuaci akcií používáme „forward P/E“
Petr Syrový: Děkuju. Další otázka míří na P/E. My, když hodnotíme valuaci akcií, mluvíme o ukazateli P/E, který nám vychází 18,1. Jeden z klientů našel na internetu, že P/E je 25,54. Které P/E je správné – 18 nebo 25?

Tomáš Tyl: Nedá se říci, že by nějaké bylo úplně správné, ale ukazatel P/E, nebo [pi: i:], znamená na jednu stranu P jako price, cena, a E jako earnings, zisky firem. Cena je celkem jasná, to je prostě hodnota toho indexu, a earnings se mohou počítat různým způsobem. Tam právě dochází k tomu rozdílnému přístupu. To, na co se ptal klient, jsou zisky za posledních 12 měsíců, to znamená určitý pohled do nějaké historie, co se stalo. Na co se díváme my, je tzv. forward P/E, to znamená očekávané zisky v následujícím roce, které reflektují to, že ekonomika nějakým způsobem roste, zisky rostou, a proto nám přijde tento ukazatel v něčem relevantnější. Nejsme jediní, kdo ho používá, například UBS také v některých svých materiálech vychází z podobného ukazatele. Co je důležité, používáme ten ukazatel poměrně konzistentně, nepřeskakujeme z jednoho na jiný a ten ukazatel nám aktuálně dává hodně podobnou informaci jako jiné ukazatele, které sledujeme – třeba jak je na tom trh proti fair value nebo z hlediska psychologie, kdy nevidíme na tom trhu bublinu, takže my se díváme na forward P/E, které je 18,1, a ta informace, kterou nám to dává, je, že trh aktuálně není nijak extrémně drahý. Není levný, ale není takový, abychom ho chtěli podvažovat.

Jsme připraveni na různé scénáře
Petr Syrový: Tys mi, Petře, v tuto chvíli řekl pět titulků z investičních médií a samozřejmě jich bude daleko víc, ale co si z toho má běžný investor vybrat?

Tomáš Tyl: Běžný investor si má z toho vybrat to, že podobné titulky bude slýchat opakovaně, když bude investovat, vždycky budou lidé, kteří budou mít pozitivní názor na krátkodobý vývoj trhu, a lidé, kteří budou varovat před riziky, že trh poklesne. Co je pro nás důležité, je nepředpovídat krátkodobé trendy, ale být připraveni na jakékoliv scénáře – ať nastane v tom krátkodobém horizontu cokoliv, abychom věděli, co máme dělat, protože v těch desetiletých a delších horizontech akciové trhy většinou nedosahují zisku a ty poklesy s těmi růsty se nám nějak vyruší. Co bychom dělali, kdyby přišel pokles akciového trhu, co by to znamenalo pro naše klienty? Pro budoucí rentiéry – to jsou ti rentiéři, kteří chtějí mít rentu například za deset let a ještě pravidelně nebo nepravidelně investují do portfolia – by to znamenalo možnost levnějších nákupů, protože v portfoliu zatím mají malou část svých prostředků, většina prostředků do portfolia teprve přiteče díky vkladům do doby, než dosáhnou finanční nezávislosti. A co by to znamenalo pro rentiéry, kteří už nic neinvestují? Důležitá zpráva – pro rentiéry by to neznamenalo ohrožení jejich renty, protože rentiéři mají v portfoliu produkty, které vyplácí cash flow, to jsou typicky dividendové produkty nebo akciové produkty, buď ETF nebo fondy nebo konkrétní tituly, a nemají v portfoliu pouze akcie, ale i hotovost a dluhopisy. V případě velkých poklesů by mohli ty akcie, které vyplácejí dividendu, dokupovat právě na úkor dluhopisů nebo hotovosti.

Nesázíme na jednu kartu jako hedge fondy.
Petr Syrový: Dalším tématem, kterému se chceme věnovat, jsou hedge fondy. Tento týden jsme viděli několik článků o hedge fondech jak, Tomáši, hedge fondy fungují a jak se jejich přístup liší od našeho přístupu k investicím?

Tomáš Tyl: Ten článek, který tady je, pojednával o tom, že hedge fondy zaspaly, co se týče růstu sazeb, nebyly na něj připravené a kvůli tomu realizovaly nějaké ztráty. Co je na tom pro nás důležité, je, že hedge fondy jsou fondy, které většinou používají poměrně agresivní strategie, sázejí na nějakou jednu myšlenku nebo jeden sektor nebo jsou poměrně úzce zaměřené, a díky tomu mají mnohem větší rizika. Mohou samozřejmě více vydělat, ale také jsou tam větší rizika, pokud je ta strategie chybná. Jsou celkově také méně transparentní. Pokud sázka vyjde, hedge fondy pokračují, pokud to nevyjde, hedge fond se zruší a založí se zase nový s nějakou jinou myšlenkou nebo něčím podobným. To není úplně přístup, který by nám vyhovoval. My nechceme sázet na jednu kartu – nějakou myšlenku, strategii nebo přístup, ale chceme hodně diverzifikovat a chceme se připravit na různé scénáře, které mohou nastat. Proto v našich portfoliích s hedge fondy příliš nepracujeme.

I o velký majetek se dá investicemi přijít, je třeba ho chránit
Petr Syrový: Další článek, který nás zaujal, se týká tenisové legendy Borise Beckera, který vydělal na turnajích skoro 4 miliardy korun, když to přepočítáme. Jak se mu daří finančně dnes?

Tomáš Tyl: Nedaří se mu úplně dobře, z plus 4 miliard se dostal do mínus 1,5 miliardy, takže 1,5 miliardy dluží. Co je na tom vidět, je, že každé peníze lze utratit nebo proinvestovat – protože o většinu majetku přišel právě špatnými investicemi. Pro nás je na tom zajímavé to, že i když toho majetku má někdo opravdu hodně zdá se, že je na celý život vystaráno je stejně důležité používat přístup wealth protection, chránit ho, diverzifikovat, využívat prověřené produkty a ne něco, kde můžeme snadno přijít o peníze s velkým rizikem, být připraven na různé scénáře vývoje, o čemž už jsme tu hovořili, takže důležité je ten majetek chránit a nesnažit se sázet na nějaké investice, které nás pak o něj mohou připravit.

Petr Syrový: Tomáši, děkuju za zajímavé informace a s vámi se všemi se budu těšit příští týden opět na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”.

Honza Valášek, www.eFrank.cz