ČNB pravděpodobně zvýší úrokové sazby. To ovlivňuje ekonomiku, sazby hypoték i ceny dluhopisů. Protože od začátku roku sazby českých dluhopisů rostly, jejich ceny padaly o více než 5 %. My české vládní dluhopisy nedoporučujeme. - Problémem aktivních fondů nejsou jen vysoké poplatky. Fondové společnosti často nabízejí fondy zaměřené na populární sektory.

Týdenní video komentář - 27. října 2017

Přepis video komentáře:

Honza Valášek: Dobrý den, vítáme vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“, dneska vás zdraví Honza Valášek a se mnou je tady Tomáš Tyl. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Honzo. Dobrý den.

Sazby v ČR jdou nahoru a dluhopisy dolů
Honza Valášek: Pojďme se rovnou podívat, co nás tento týden zaujalo. První zajímavá zpráva je z domácí ekonomiky – o úrokových sazbách. Jsou, Tomáši, nějaké novinky?

Tomáš Tyl: Vypadá to, že s největší pravděpodobností dojde zase k růstu sazeb, což je něco, co obecně očekáváme. Teď se hovoří o tom, že by k tomu mohlo dojít na dalším zasedání teď na začátku listopadu. Ty důvody jsou takové, že české ekonomice se daří, roste inflace, takže není důvod držet sazby nízké. Ten růst sazeb může být o 0,25 % nebo se také hovoří o tom, že by mohl být i o 0,50 %, aktuálně jsou ty sazby 0,25 %, takže už by to byl celkem skok. Ty sazby jsou důležité a ovlivňují řadu věcí, proto je zmiňujeme. Je to samozřejmě ten vliv na ekonomiku – to je jeden z těch důvodů, proč se to dělá, ale naše klienty to samozřejmě ovlivňuje i v tom, že dojde k růstu hypotečních sazeb, dojde k růstu úroků z úvěrů. Samozřejmě na druhé straně to také povede k tomu, že se budou zvyšovat sazby dluhopisů, to znamená úroky u nových dluhopisů, na spořících účtech, ale také to znamená, že hodnota těch stávajících českých dluhopisů díky tomu růstu sazeb klesne.

České státní dluhopisy zažívají těžké období
Honza Valášek: Tomáši, ty mluvíš o tom, že s růstem sazeb klesají ceny dluhopisů. Máme už nějaké konkrétní ukázky, že se to děje?

Tomáš Tyl: Tady vidíme graf výnosů indexu českých státních dluhopisů od začátku roku, kde je vidět, že určitý růst sazeb nastal.

Tomáš Tyl: To nynější zvyšování není první, které nastane, ty sazby byly na začátku roku - 0,16 %, na tom indexu, kde byly dluhopisy s průměrnou durací což je něco jako doba splatnosti pět let takže český stát si na začátku roku půjčoval na některých dluhopisech se zápornou sazbou, čili za to dokonce dostával peníze, dluhopisy vzrostly na 1 %, což znamená, při té duraci kolem pěti, ztrátu přes 5 %, což tady i vidíme – ten dluhopisový index ztratil 5,44 %, takže investice, která je běžně chápaná jako hodně bezpečná, propadla kvůli růstu sazeb, ale pro nás to není nic nečekaného, protože my jsme z tohoto důvodu do státních dluhopisů nechtěli jít, i tak stále nechceme půjčovat státu za 1 % na pět let, stále do nich nechceme jít, protože vidíme, že bude docházet k dalšímu růstu a bude to dál stlačovat ceny dluhopisů dolů.

Do “žhavých“ investic obvykle neinvestujeme.
Honza Valášek: Díky, Tomáši. Pojďme se přesunout do světa. Na Morningstar vyšel zajímavý článek, který se věnuje takovému klasickému tématu – aktivní versus pasivní investování, ale tentokrát kromě poplatkové struktury komentuje i další věci, takže proč nás ten článek zaujal?

Tomáš Tyl: Ano, v tom článku, jak správně říkáš, jsou zmíněny klasicky vysoké poplatky, které snižují úspěšnost fondů, ale co je tam také důležité, jsou nejenom samotné ty fondy a jejich výkonnost, ale i to, jaké fondy mají společnosti v nabídce. Tohle pozorujeme i klasicky u nás, že fondové společnosti primárně nabízí to, co je momentálně žhavé. Samozřejmě žhavé a populární jsou aktiva, která zrovna rostla, takže když rostly ceny zlata, tak se začaly objevovat zlaté fondy, fondy zaměřené na zlato – i u nás jste to viděli, když byly na vrcholu ceny nemovitostí, začaly některé společnosti zakládat realitní fondy, protože viděly, že klienty to zajímá, že chtějí dosáhnout těch minulých zisků, a začaly jim to nabízet, ale samozřejmě tento přístup vede dlouhodobě k tomu, že se tyto fondy zakládají na vrcholu těch trhů, protože je po nich největší poptávka, potom se jim nějakou dobu nedaří, když dojde ke splasknutí bubliny, a potom je ta společnost s něčím sloučí nebo je nějakým způsobem zlikviduje. My jsme se vždycky těmto žhavým tématům hodně vyhýbali, protože většinou ty investice začínají být žhavé ve chvíli, kdy jsou drahé, jsou na vrcholu, fundamentálně nám nevychází a nám to nezapadá do toho wealth protection přístupu, takže u nás těch žhavých investic příliš nenajdete právě proto, že se to rozchází s naším přístupem.

Rodiny investují celé jmění do bitcoinu
Honza Valášek: Tomáši, ty mluvíš o populárních odvětvích, o žhavých novinkách a další zpráva je o bitcoinu a ukázkové nediverzifikaci. Takže co se stalo?

Tomáš Tyl: Čím dál tím častěji se zase setkáváme s tím, že lidé dávají velkou část svého majetku – nebo dokonce tady v tomto případě to byla rodina, která prodala všechno – a zainvestují to do bitcoinu, který je momentálně hodně populární, je to dáno tím, že jeho růst byl hodně velký, může docházet ještě k dalšímu růstu, to my nevíme, ale vidíme, že bitcoin je klasická bublina, protože ti, kdo ho nakupují, doufají, že se najdou další lidé, kteří ho koupí za ještě větší cenu – doufají, že ho budou moci prodat dráž. Samotný ten bitcoin negeneruje příjmy – žádné dividendy nebo úroky, jako je to v případě dluhopisů nebo akcií, proto se domníváme, že to je čirá spekulace, a rozhodně je to proti všem pravidlům wealth protection přístupu a rozhodně dávat do toho všechny úspory je podle nás velká chyba.

IT firmy hromadně vydávají vlastní kryptoměny
Honza Valášek: To byl bitcoin, ale na scénu se dostávají i další kryptoměny – čím je to způsobeno?

Tomáš Tyl: Tím, jak je bitcoin populární a lidé si ho všímají, firmy zjistily, že vydávání kryptoměn pro ně může být zajímavý způsob, jak se financovat, protože kdyby chtěli vydat dluhopisy a ty uplatnit na trhu, musí si opatřit nějaký rating a může to být problematické, je to náročné, kdyby chtěli vydávat akcie, je to ještě mnohem náročnější, ale kryptoměny jsou momentálně hodně atraktivní, takže řada firem vydává kryptoměny teď už je přes tisíc kryptoměn, které jsou k dispozici – a snaží se tak financovat, dostanou od těch, kdo kupují kryptoměny, peníze, ty mohou použít dál na investice. Investoři do kryptoměn naopak doufají, že až se ta kryptoměna uvede na burzu, vzroste její cena, to znamená, zase doufají, že po ní z nějakého důvodu bude vyšší poptávka. My to nechceme rozebírat z toho technologického hlediska, samozřejmě některá ta kryptoměna možná může mít smysl jako business projekt, ale vždycky je potřeba brát v úvahu, že je s tím spojeno obrovské riziko, že se ta očekávání nenaplní. Je to velká spekulace, takže my doporučujeme být ohledně nich opatrní a určitě nakupování kryptoměn – financování tohoto typu – nepatří do wealth protection portfolia. Je to buď čirá spekulace, nebo to někdo může brát jako relevantní business.

Honza Valášek: Super, Tomáši, díky, to bylo od nás tento týden všechno a budeme se těšit zase za týden. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”.

Honza Valášek, www.eFrank.cz