Na deseti letech světové akcie v CZK přinesly 8,1 % p. a. Akcie USA 11,4 % p. a. v koruně a české akcie nevydělaly nic. -- Za 10 let přiteklo do největších bank v USA 2 400 mld. USD. Do akciových fondů a ETF jen 800 mld. USD. Přítoky do fondů jsou pro nás důležitý ukazatel psychologie investorů. Na akciích psychologickou bublinu nevidíme, na dluhopisech ano.

Týdenní videokomentář - 29. března 2018

Přepis videokomentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“, moje jméno je Petr Syrový a vítám tady Tomáše Tyla. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Petře. Dobrý den.

Obavy z obchodních válek měly vliv na propad trhů

Petr Syrový: Byli jsme zvyklí sledovat, co dělají akciové trhy. Tomáši, jak se vyvíjí situace od začátku roku po těch poklesech, kdy jsme dokupovali.

Tomáš Tyl: V posledním týdnu na trzích došlo k propadům, důvodem byly hlavně obavy z obchodních válek v důsledku zavedení cel na čínské zboží a také některé regulace týkající se technologií. Takže trh kvůli tomu o něco spadl a dostali jsme se zhruba na úroveň toho dna, kde jsme byli v únoru.

Vývoj akcií v desetiletém horizontu

Petr Syrový: To byl ten krátkodobý pohled – ten není až tak zajímavý. Jak se vyvíjely akcie v dlouhodobém desetiletém horizontu?

Tomáš Tyl: Desetiletý horizont je celkem zajímavý tím, že zasahuje do období před krizí – to znamená období od března 2008, což bylo období, kdy docházelo k záchraně některých bank, ještě to nebyli Hyman Brothers, ale jednalo se o Bern Stern. Teď ten trh propadl, v té době rostl a vidíme, že i přesto, že to bylo před krizí, světové akcie vyrostly o nějakých 8,1 % p. a., americké akcie dokonce o 11 %. V tomto srovnání vidíme také evropské akcie a emerging markets, kterým se dařilo výrazně hůře, a vidíme také Českou republiku. Česká republika, respektive české akcie, jsou občas preferované tuzemskými investory, ale vidíme, že trh, který je poměrně malý, nelikvidní a má svá politická rizika, dokáže také na dlouhém horizontu generovat stagnaci, takže ten, kdo se držel hodně na českém trhu, výrazně zaostal za tím, co mohl dostat, kdyby investoval do diverzifikovaného světového portfolia.

Do amerických bank přitékají peníze

Petr Syrový: Tomáši, do bank začaly přitékat peníze, co to znamená pro trh?

Tomáš Tyl: Peníze přitékají jak do akcií, tak do dluhopisů, ale tady je zpráva, která se týká navýšení hotovosti v bankách – týká se tří největších amerických bank, kde se výrazně zvětšil objem hotovosti – ale zajímavé na tom je, že když ten objem hotovosti srovnáme s tím, co přiteklo do akcií a do dluhopisů – to znamená: porovnáme těch 2400 miliard dolarů, které jen do těch největších třech bank za posledních deset let natekly, s tím, že za stejnou dobu přiteklo 1800 miliard do dluhopisových fondů nebo 800 miliard do akciových fondů a ETF – tak vidíme, že v hotovosti přišlo výrazně více peněz. Vpravo vidíte tabulku, která ukazuje měsíční přítoky do akciových ETF a fondů a dluhopisových ETF a fondů, a jak průběžně přicházejí na trh peníze. Naši klienti se někdy ptají, odkud se ty peníze berou. Mohl by tady být třetí sloupeček, který by reprezentoval hotovost, a v něm bychom viděli, odkud ty peníze přicházejí. Z výše zmíněného vidíme, že té hotovosti je dostatek a není to tak, že by se veškerá hotovost přesunula na trh a nebylo by odkud brát. Pro nás je sledování těchto ukazatelů jako fund flow (přítoky do fondů) velice důležité, protože podle nás to ukazuje, jestli je na trhu psychologická bublina nebo není. Momentálně ji nevidíme, protože přítoky do akcií nejsou tak robustní, aby to ukazovalo na nějakou mánii.

Někteří investoři se obávají, že přichází medvědí trh

Petr Syrový: Často se mluví o tom, že na trh přichází medvědí nálada. Už přichází, nebo ještě ne?

Tomáš Tyl: Diskutuje se o tom v souvislosti s aktuálními propady, ale když se podíváme na různé ukazatele, vidíme, že ta situace ještě není taková. Tady je například výzkum Bank of America, která sleduje nějakých 19 ukazatelů, jestli už u nich nastalo překročení nějaké kritické meze. V historii došlo k recesi, obrácení trendů a medvědímu trhu, když došlo k překročení průměrně 80 % těch ukazatelů. Momentálně vykazuje vysoké hodnoty 68 % indikátorů, ale to bývá průměrně dosaženo dva roky před vrcholem. To je v souladu s naším pohledem, my také sledujeme některé ty indikátory, některé se shodují, jako price to earnings nebo výnosy, sazby, volatilita atd. To, co sledujeme, nám dává podobný obrázek, to znamená, že vrchol by mohl být asi jeden až tři roky před námi, ale v tuto chvíli chceme akcie stále ještě převažovat.

Výsledkem vyjednávání o clech mezi USA a Čínou nemusí být obchodní válka

Petr Syrový: Minule jsme se bavili o obchodních válkách a zavádění cel v Americe. Je v této oblasti něco nového?

Tomáš Tyl: My jsme citovali UBS, která říká, že kromě možnosti, že vzniknou obchodní války, může také dojít k opačnému stavu, to znamená, že se vyjednají lepší podmínky, než byly předtím, a některá cla, která fungovala předtím, se naopak zruší. Tady je článek, který ukazuje, že k tomu už dochází, dochází k vyjednávání mezi Amerikou a Čínou a může dojít k tomu, že se ten stav spíše zlepší, než že dojde k nějaké obchodní válce.

Růst úrokových sazeb a dopady na trh

Petr Syrový: Často také mluvíme o růstu úrokových sazeb. Jak rychle rostou úrokové sazby, projevuje se to na trhu?

Tomáš Tyl: Tady je příklad LIBORu na americký dolar, což je mezibankovní sazba, to znamená sazba, za kterou si mezi sebou půjčují banky na tři měsíce, a ta se odvíjí od základních sazeb FED, které rostly, rostou a víme, že porostou dále. Ten LIBOR je hodně důležitý v tom, že na něj jsou navázány různé produkty, úvěry, kontrakty v hodnotě 200 000 miliard dolarů, často jsou to hypotéky, studentské půjčky, firemní úvěry. Pro každého, kdo má tu sazbu navázanou na LIBOR, růst sazeb znamená, že mu to prodražuje úvěr – platí vyšší a vyšší splátku. My očekáváme, že růst sazeb bude pokračovat, tady vidíme, jak může být poměrně strmý, jak během roku dvou mohou sazby vystoupat, a je to důvod, proč my doporučujeme dlouhodobé fixace hypoték, aby se vám nestalo, že budete mít takto krátkodobou sazbu, která se každé tři měsíce mění, a během krátké doby vám vyskočí výše splátky a výrazně se vám to prodraží. Proto doporučujeme, když si půjčujete, naopak fixovat na delší dobu, u hypoték třeba deset let.

Petr Syrový: Tomáši, děkuju za zajímavé informace a budu se těšit příští týden na další povídání. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Děkuji za pozornost. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz