Od roku 2011 rostou rychleji zisky amerických firem než zisky firem evropských. -- Politická nestabilita v Itálii tento týden hýbala trhy. Poklesly italské akcie, které vymazaly letošní zisky. -- Čínská burza má klasické znaky rozvíjejících se trhů: dochází k intervencím a omezování obchodování. Proto nechceme investovat přímo na těchto burzách, ale chceme se podílet prostřednictvím globálních firem.

Týdenní videokomentář - 1. června 2018

Přepis videokomentáře:

Tomáš Tyl: Dobrý den, vítám vás na dalším „Přečetli jsme za vás“ od 26. 5. do 31. 5., moje jméno je Tomáš Tyl a je tady se mnou kolega Petr Syrový. Ahoj, Petře.

Petr Syrový: Ahoj, Tomáši. Dobrý den.

Akcie jsou na letošním maximu

Tomáš Tyl: Petře, jak to vypadá na trzích od začátku roku?

Petr Syrový: Trhy se od začátku roku zhouply, prošli jsme si minimem někdy v únoru, v současné chvíli jsme na letošních maximech. Květen byl poměrně dobrý měsíc z hlediska růstu, jenom musíme dát pozor na emoce v dobách poklesu i v dobách růstu. V dobách růstu se u nás může projevovat emoce chamtivost a můžeme mít touhu investovat do akcií víc a rychleji než běžně – držme se trošku zpět a investujme podle plánu a podle systému, který máme. To, že se akcie zhouply nahoru nebo dolů je poměrně běžná a častá normální věc.

Od roku 2011 rostou zisky amerických firem rychleji, než evropských

Tomáš Tyl: Petře, my často hovoříme o Americe versus Evropě, my Ameriku převažujeme a Amerika také v posledních letech, vlastně od krize, docela výrazně rostla a rostla výrazně více než Evropa. Dá se jednoduše říct, v čem je ten rozdíl?

Petr Syrový: Ten hlavní rozdíl je v tom, jak se ty jednotlivé regiony vypořádaly s krizí, a v Americe udělali ta řešení rychleji a ve větší míře a vedlo to k tomu, že firmy, které se obchodují v Americe, dosahovaly vyšších zisků než firmy, které se obchodují v Evropě. Vyšší ziskovost firem byla motorem cen, proto akciové trhy v Americe rostly rychleji než v Evropě. Nám tohle dalo za pravdu, protože my převažujeme akciové investice do Ameriky někdy od roku 2011, a díky tomu jsme se na tom růstu amerického akciového trhu taky svezli.

Politická nestabilita v Itálii tento týden hýbala trhy

Tomáš Tyl: Další zpráva se týká Evropských trhů, specificky Itálie. Co se v Itálii teď dělo, že se o ní víc psalo v různých článcích?

Petr Syrový: V Itálii byla politická nejistota kolem sestavování vlády, nebylo jisté, jestli se povede sestavit vládu nebo nepovede nebo jestli budou předčasné volby, a to trhy samozřejmě vnímají negativně. Tato politická nejistota se projevila jak na akciových, tak na dluhopisových trzích. Na akciových trzích se projevila velmi výrazným propadem italského akciového trhu, jak můžeme vidět v grafu, kdy ten trh spadl asi o 15 % během asi dvou nebo tří dní. Dál se projevila také na dluhopisovém trhu, protože tam vyskočily výnosy dluhopisů, což znamená, že spadly ceny dluhopisů. V další zprávě se na propad dluhopisového trhu díky italské nejistotě podíváme, protože tam jeden z fondů klesl o 3 % za jeden jediný den.

Čínská burza má klasické znaky rozvíjejících se trhů

Tomáš Tyl: Teď jsme hovořili o tom evropském trhu, my často říkáme, že se vyhýbáme rozvíjejícím se trhům, moc tam nechceme investovat a tady jsou články týkající se specificky Číny, které to trochu odůvodňují. Můžeš nám k tomu něco říct, Petře?

Petr Syrový: Čínský trh má klasické znaky rozvíjejících se trhů. Na rozvíjejících se trzích nefungují běžné tržní mechanismy, ale projevují se tam ještě nějaká další a jiná rizika, jako jsou třeba intervence na burze nebo omezování obchodování, protože tam je snaha, aby se snížila volatilita čínského akciového trhu a aby nedocházelo k poklesům jako v roce 2015. Nebo bylo pozastaveno obchodování se společností ZTE. To jsou rizika, která nám připadá zbytečné podstupovat, proto nechceme investovat na rozvíjejících se trzích, ale pokud je v některých regionech zajímavá poptávka, pokud je tam zajímavý hospodářský růst, chceme se na nich účastnit pomocí investic celosvětových globálních firem, které se obchodují na těch rozvinutých trzích světa.

Dluhopisové investice jsou rizikové, zvláště v těžkých dobách

Tomáš Tyl: Teď jsme se bavili o Číně, o Itálii a o nějakých rizicích. Ta rizika se mohou někdy zdát vzdálená, ale mohou se velmi snadno přenést do nějakých nám známých investic, například do dluhopisů. Můžeš k tomu něco říct, Petře?

Petr Syrový: Dluhopisy jsou zrádné z toho důvodu, že pokud se na trzích nic neděje a je bezpečí a klid, riziko dluhopisu se neprojevuje, dluhopisy vyplácejí své kupony a příliš nekolísají, ale v dobách, které jsou těžké, projevuje se riziko dluhopisu tím, že se některé z nich nesplácí. Například v Číně v současné chvíli roste míra defaultu – je tam víc bankrotujících firem, než bylo v minulých měsících anebo letech. Konkrétně například společnost Home Credit, kterou známe i tady z Čech, v Číně díky těžké tamní situaci utrpěla ztráty a firma Home Credit emitovala některé dluhopisy tady v Čechách, což samozřejmě není pro držitele dluhopisů úplně příjemná zpráva. Když už jsme nakousli i Itálii, tak díky propadu cen italských dluhopisů fond, který řídí Bill Gross, poklesl o více než 3 % za jeden jediný den. Tříprocentní pokles je výjimečný i na akciovém trhu, natož na dluhopisovém, a dobře dokumentuje, že dluhopisový trh umí také být velmi rizikový.

O peníze je potřeba se starat, abychom o ně nepřišli

Tomáš Tyl: My jsme mluvili o dluhopisech, ale v Čechách je hodně lidí, kteří mají dost peněz na spořicích účtech. Jak to je se spořicími účty v dnešní době, kdy jsou úroky nízké a inflace roste – jaká tam jsou nebezpečí?

Petr Syrový: U spořicích účtů jsou pořád velmi nízké úrokové sazby a nezvedají se. Přitom Česká národní banka postupně zvyšuje úrokové sazby, ale do spořicích účtů se to nepromítá a spořicí účty mají nižší výnosy, než kolik je potřeba na pokrytí inflace. Peníze na spořicích účtech prohrávají s inflací. Reálně tam přicházíme o peníze. To, že se v bankách přichází o peníze kvůli inflaci, to je jeden úhel pohledu, druhý úhel pohledu nám připomnělo výročí měnové reformy z roku 1953, kdy občané najednou přišli jednorázově o celoživotní úspory. Oběma těmto rizikům se snažíme čelit při naší strategii wealth protection, snažíme se diverzifikovat portfolio tak, abychom mnohá rizika mohli omezit. Například proti nízkým úrokovým sazbám v bankách bojujeme investicemi do akciových investic, nějakým politickým nebo regionálním rizikům se snažíme čelit tím, že neinvestujeme jenom v českých korunách, ale i v zahraničních měnách. Investujeme i mimo českou republiku, nemáme všechny peníze tady u nás doma. A to je všechno proto, abychom mohli omezit dopady všech možných negativních událostí, které se mohou teoreticky, ale i prakticky stát.

Tomáš Tyl: Já ti, Petře, děkuji za odpovědi a vám děkuji za pozornost.

Petr Syrový: Děkuju. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz