Média reagují na výrazné pohyby na trzích a do zpravodajství vnášejí emoce. Akciové trhy zatím od začátku roku vyrostly o 3,5 % (světové trhy) a 10,5 % (americké) - Odstoupení Merklové finanční trhy příliš nepocítí. Pro trh jsou důležitější fundamentální informace z ekonomiky než informace z politiky -Ekonomice ČR se v současnosti daří a ČNB zvyšuje úrokové sazby. Dlouhodobě ale české ekonomice hrozí obří dluhy ve výši 230 % HDP - Poplatky ze zisku jsou pro správce nebo poradce více motivační než pouhé fixní poplatky

Týdenní videokomentář - 2. listopadu 2018

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, tady je Vladimír Fichtner a vítám vás u dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Dneska je mým hostem Petr Syrový. Dobrý den, Petře.

Petr Syrový: Dobrý den, Vladimíre. Dobrý den všem.

Wall Street se stále topí v krvavé lázni

Vladimír Fichtner: Dřív, než se Petra začnu ptát, dovolte mi pár slov na začátek. Akciové trhy jsou zhruba 3,5 % výše, než byly na začátku letošního roku, americké akcie dokonce 9 až 10 %, ale to, co jsme viděli tento týden, byla spousta emočně silných titulků.

Vladimír Fichtner: Na Patrii jsme se dozvěděli, že Wall Street se stále topí v krvavé lázni, na TV Nova byla reportáž o tom, že akciové trhy už se tři týdny propadají, a co bylo zajímavé, 30. 10. mi dokonce jeden z našich klientů posílal odkaz na televizní zpravodajství TV Nova, kde bylo v sedmnácté minutě a patnácté vteřině možné dozvědět se, že krize už je tady. Mnozí, kteří mě už znáte, víte, že když TV Nova začne reportovat o tom, že krize je tady, my často říkáme „už je po všem, už je dobré nakupovat“, že se často chováme opačně, než nám média vnucují. Když si člověk uvědomí, jak se vyvíjely akciové trhy za poslední rok nebo za poslední půlrok, zjistí vlastně, že teď nějakou dobu byla volatilita, trhy šly nahoru i dolů – nešly jen neustále dolů, to vůbec není pravda, v korunovém vyjádření se pohybovaly nahoru a dolů – a jsme na úrovni, kde jsme byli někdy v dubnu nebo v květnu letošního roku, chvíli jsme šli nahoru, chvilku dolů. Nic dramatického se neděje, ale média si to užívají, trhy se topí v krvavé lázni, každý si o tom rád přečte a přitahuje to pozornost, takže na to dejte pozor, emoce byly v tom mediálním prostředí docela silné, ale ve skutečnosti se zatím nic dramatického neděje.

Odstoupení Merkelové trhy nepocítí

Vladimír Fichtner: Pojďme tedy na první články, Petře. Fidelity psalo o tom, že „odstoupení Merkelové trhy nepocítí, ovlivní je spíše příležitosti plynoucí z inovací“. Politické věci jsou také často poměrně emočně silné – Trump, Merkelová, migranti a tak dále. Co vy na to, jaký je váš komentář?

Petr Syrový: Politické události jsou takové jakoby jednorázové a stáhnou k sobě hodně pozornosti. Je to věc, která je možná málokdy vídaná, a proto výrazně ovlivňuje emoce investorů a novináři si toho často všímají. Mě tento týden zaujaly například bleskové zprávy na Patrii, kde bylo, jaké mají jednotlivé firmy zisky, že mají vyšší zisky, než se předpokládalo, že vyplácejí vyšší dividendu, než se předpokládalo. Těch zpráv tam bylo sedm za odpoledne a ty ekonomické zprávy, které jsou důležitější, jsou často přehlížené, protože patří k takovému tomu běžnému provozu, k takové té šedi, kdežto politické zprávy jsou zajímavější, zejména ty překvapivé zprávy – když volby dopadnou jinak, než se čekalo: když dopadly jinak volby ve Francii nebo Brexit nebo když zvolili Trumpa – ale pro trhy je daleko důležitější fundament – ty firmy – protože když investujeme do akcií, kupujeme si firmy, jejichž výrobky si kupují stamiliony lidí po celém světě. Je důležité, co dělají firmy – jestli opravdu vyrábí tolik výrobků, jestli jich budou vyrábět víc, jestli budou prodávat za vyšší ceny. Zisky těch firem jsou vlastně naše zisky, které nakonec máme. Takže politickým zprávám nevěnujeme velkou pozornost, zejména v rozvinutých ekonomikách. Ať bude Německo řídit v podstatě kdokoliv, na firmy to nebude mít nijaký vážný dopad. Jen u těch malých ekonomik, např. Turecko nebo Venezuela nebo země takto malého charakteru, se politická situace může výrazně změnit, ale do těch zase neinvestujeme.

Vladimír Fichtner: To bylo náplní toho, co psalo Fidelity – politika ve skutečnosti není tak podstatná jako fundament, inovace nebo další věci, kterých si oni všímají.

Petr Syrový: Pojďme se dívat více dopředu, co se bude dít.

Českou republiku čeká v budoucnu dluh ve výši 230% HDP

Vladimír Fichtner: Jasně. Co se týče toho fundamentu, jedna zpráva, která byla fundamentální – bylo jich více, ale tato jedna nás zaujala – byla na Patrii: že nás, Čechy, Českou republiku, čeká dluh ve výši 230 % HDP. Je to až za dlouhou dobu, ale jaký je váš komentář k této záležitosti?

Petr Syrový: Současná situace je taková, že se České republice a české ekonomice daří dobře – HDP roste, dluhové zatížení v podstatě klesá, protože HDP roste rychleji, než rostou dluhy. Díky tomu Česká národní banka začíná zvyšovat úrokové sazby, ale to je okamžitá situace. Když se podíváme do delší budoucnosti, bude naše ekonomika mít pravděpodobně velmi vážný problém, a to vysoké dluhy. Vysoké dluhy, které budou tažené vysokými náklady na penzi. Je to spojeno se stárnutím populace – zatímco dnes je lidí nad 65 let v populaci 19 %, v příštích padesáti letech toto číslo naroste z 19 % na 31 %, to znamená velmi významně, bude daleko více penzistů. Ale nejde jen o výdaje na penze, s tím jsou také spojené výdaje na zdravotní péči a ostatní, na to ten současný systém penzí není připraven a bude to velmi významně zatěžovat státní rozpočet.

Vladimír Fichtner: Vy jste, Petře, říkal, že horizont, kdy se zvýší počet penzistů proti počtu aktivních lidí, je padesát let, ale když jsme se bavili, říkal jste „už za dvanáct let, Vladimíre“…

Petr Syrový: Přesně, v té zprávě mě zaujala důležitá věc, a to, že za padesát let je hrozně daleko, kdo ví, jak se toho dožijeme a kdo se toho dožije, ale zajímavý rok tam byl rok 2030, protože v roce 2030, což je za dvanáct let, což je relativně blízko, v dohledné době, začnou odcházet silné populační ročníky do důchodu a už začnou velmi významně narůstat výdaje na důchody, takže ten dluh nenaroste rychle na 230 %, ale začne výrazně narůstat už za nějakých dvanáct let.

Vladimír Fichtner: Takže ta dynamika se může zhoršit a mohou se začít zhoršovat další parametry.

Petr Syrový: A tam už potom může přijít nějaká touha zkoušet to řešit, to znamená možná zvyšovat daně, možná seškrtávat důchody, možná oddalovat důchody, těch variant řešení je několik, ale žádná varianta pro nás není příjemná.

Vladimír Fichtner: To je také jeden z důvodů, proč chceme diverzifikovat mimo Českou republiku, máme tady naše příjmy, máme tady naše majetky, často nemovitostní, a proto je dobré s finančními aktivy také zamířit někam „za kopečky“, protože chceme být zabezpečení i proti různým scénářům vývoje tady u nás. Přestože je tady skvěle, je to nádherná země, kde nás baví žít, nemusí všechno vydržet.

Petr Syrový: Možná bych k tomu dodal ještě jednu věc – v tom článku se srovnávala Česká republika s Řeckem, protože to dluhové zatížení 230 % je někdy srovnatelné s Řeckem, a i v tom Řecku se mnoho Řeků snažilo mít majetek mimo Řecko, i když to bylo v euru. My máme ještě jinou situaci s naší jinou měnou.

Vladimír Fichtner: To si pamatuji – jak nám UBS říkala, že museli posílit jejich řecký tým, protože v době krize se všichni Řekové snažili peníze odvézt z Řecka pryč a nemít je doma.

Dejte poplatkům ze zisku šanci

Vladimír Fichtner: Dobře. Další článek, který se tam objevil, byl článek na Morningstar, který, musím říci, byl asi jeden z prvních, který jsem za dlouhou dobu zaregistroval, a byl to článek, který říká, „Dejte poplatkům ze zisku šanci“, v angličtině „Give Performance Fees a Chance“. Co byste k tomuto článku řekl, Petře?

Petr Syrový: Tento článek porovnává dva modely poplatků – jeden je „fixní poplatky“ a jeden je „poplatek ze zisku“. Fixní poplatky mají jednu velkou nevýhodu, a to, že nejsou motivační pro poradce, pro fond nebo pro investiční společnost, pro správce, protože tam má správce „své jisté“, ať je zisk nebo není zisk, on si na svoje peníze přijde. Jediné, co ho může zamrzet, je, že když má nízké zisky, někteří klienti ho opustí, odejdou z fondu nebo od poradce, hůře se mu možná budou získávat noví klienti, ale to je všechno běh na dlouhou trať a odliv nebo příliv klientů se dá získat jinými způsoby, nějakým marketingem. Naproti tomu poplatky, které jsou placeny přímo ze zisku, jsou velmi významně motivující pro toho, kdo radí, protože tam je jasná souvislost. Daří se – daří se i klientovi i poradci. Poradce to sám pozná na svých příjmech a ta souvislost je přímá, takže je to daleko zajímavější a více motivující. Zaujala mě tam ještě jedna myšlenka – ta říká, že i když bereme fixní poplatek, může být poměrně drahý, poměrně vysoký. Když zisky nejsou nijak enormní, nijak vysoké, jakmile zaplatím fixní 1 % - v článku mluvili o 1 %, my jsme zvyklí na fondy, které mají poplatky minimálně dvojnásobné, tam někde začínají jejich náklady – když se to porovná s poplatkem ze zisku, kdyby byl zisk 5 % a někdo si z toho bral desetinu, je to pořád výrazně levnější než fixní poplatky.

Vladimír Fichtner: Je, Petře, asi zajímavé uvést ještě jeden příklad, který jsem zrovna včera slyšel při schůzce s klientem, který si on sám dal dohromady. My víme, že mnohé české akciové fondy mají poplatky klidně 2,5 % ročně, natvrdo. Když vydělají 10 %, je to 25 % ze zisku, když vydělají 5 %, je to 50 % ze zisku, a když vydělají nulu, stejně tam je ten poplatek 2,5 %. Ten klient si přepočítal ten poplatek ne na procenta, ale říkal „když si to přepočtu na koruny, že z každých deseti milionů tomu fondu nebo té bance, která mi ten fond prodala, platím 250 000 korun ročně, to je poplatek 2,5 % z deseti milionů, 250 000 ročně, říkám si, jestli si za to nemám koupit každý rok jedno nějaké nové malé auto, jestli mi to za to stojí“. Takže my si myslíme, že poplatek ze zisku skutečně dává velký smysl, že to je něco, čím by člověk měl být motivován, ať je poradce nebo správce fondu, a to, že se o tom začíná na Morningstar psát ve stylu „Dejte poplatkům ze zisku šanci“, je podle nás správný trend a správné uvažování. Určitě o tom také přemýšlejte, kolik platíte, banky už dnes přemýšlí o tom, jak budou klientům vysvětlovat, že z každých deseti milionů si každý rok vezmou 250 000, ať vydělávají nebo nevydělávají, transparence do trhů přichází a je čím dál tím výraznější, i my jsme na to zvědaví, jak to budou vysvětlovat. Myslím, že to bude téma, se kterým se budeme potkávat v nějakém dalším „Přečetli jsme za vás“. To je dnes vše, díky za pozornost. Petře, díky za vaši účast.

Petr Syrový: Děkuju.

Vladimír Fichtner: Mějte se krásně a na shledanou.

Petr Syrový: Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz