Světové akcie jsou od začátku roku + 1,6% (dividendové +3,6%), americké + 7,4% (dividendové 8,7%) - Americkým obchodním řetězcům rostou tržby, ale ceny jejich akcií klesají - Z Evropy přicházejí rozporuplné zprávy - Japonská populace stárne a nastává nedostatek pracovní síly- Pokud by aktivně řízené fondy neměly poplatky, překonaly by své indexy.

Týdenní videokomentář - 23. listopad 2018

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, tady je Vladimír Fichtner a vítám vás u našeho dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Dnes tady mám s sebou vzácného hosta Petra Syrového. Dobrý den, Petře.

Petr Syrový: Dobrý den, Vladimíre. Dobrý den.

Vladimír Fichtner: Petr získal čerstvě titul European Financial Planner, Evropský finanční plánovač, od Evropské asociace finančních poradců, takže gratulujeme, Petře.

Petr Syrový: Děkuju.

Vladimír Fichtner: Jaká byla zkouška?

Petr Syrový: Zkouška byla náročná, ale byli jsme dobře připravení. My jsme na ni připravovali lidi, takže jsme si také zkoušku udělali sami, abychom věděli, jaké to je, abychom to vyzkoušeli na vlastní kůži, tak jsme si tím prošli.

Vladimír Fichtner: Skvělé, takže ještě jednou gratulace, Petře, a pojďme se už podívat, co nám přinesl tento týden.

Vývoj na trzích

Vladimír Fichtner: Světové dividendové akcie přes nějakou volatilitu a pohyb nahoru a dolů od začátku roku vynášejí 3,6 %, Americké dividendové akcie mají od začátku roku dokonce více než 8 % výnosu, takže přes to, co slyšíme na trhu, a nějakou nervozitu v titulcích, se zase nic tak výrazného neděje. Ceny se posunuly o pár měsíců zpět, ale pořád se na akciích dá docela rozumně vydělávat.

Petr Syrový: U toho grafu je možná zajímavá ještě jedna věc, a to je, že se nám vyměnily dividendové tituly a běžné tituly. Není to tak dlouho, kdy jsme tady spolu seděli a mluvili jsme o tom, že dividendové tituly zaostávají, dnes už dividendové tituly vedou, takže je vidět, že se na vedoucí pozici střídají.

Americké retailové firmy zvyšují své zisky

Vladimír Fichtner: Pojďme se podívat na ty nejzajímavější titulky, které jsme z tohoto týdne vybrali. Několik titulků ve Wall Street Journal se týkalo tržeb retailových obchodů v Americe a byly o tom, že právě tyto retailové firmy zvyšují svoje cíle na prodeje a zisky, ale přesto jejich ceny klesaly. Čím to je, Petře?

Petr Syrový: Je to dáno situací na trhu a nervozitou, protože v současné chvíli jsou investoři nervózní, a když trhy klesají, prodávají spíše na základě emocí a na základě nálady na trhu, nikoliv, že by se rozhodovali podle čísel, která vidí u jednotlivých společností. Jsme svědky toho, že se obchoduje na základě emocí, nikoliv na základě racionality, a to je samozřejmě špatně. My se snažíme vždycky dívat na čísla a podle čísel se rozhodujeme.

Vladimír Fichtner: V principu to pro nás může přinášet obchodní příležitosti. Pokud by trhy klesly ještě o kousek, my budeme ti, kteří budou první říkat „poslyšte, pojďme to využít, ceny už jsou velmi dobré“.

Petr Syrový: Jsme v situaci, kdy máme dobré firmy za nízké ceny.

Vladimír Fichtner: Jasně. V tuto chvíli to ještě neříkáme, ale mohlo by se to stát, uvidíme, jak se ten trh bude vyvíjet.

I v Evropě rostou firmám zisky a tržby

Vladimír Fichtner: Další věc, Petře, která nás tento týden zaujala, byly takové titulky o Evropě, které byly jak pozitivní, tak takové spíše skeptičtější. Ty první, takové pozitivní, byly, že začínají růst tržby a zisky i evropským firmám.

Petr Syrový: Ano. Ta čísla jsou sice nižší, než na co jsme zvyklí z Ameriky, ale růst zisků o 14,7 % a růst tržeb o 5,8 % jsou pořád hezká čísla. Tržby a zisky firmám rostou, ale to je ta jedna strana mince, druhá strana mince říká, že ta situace v Evropě možná není tak dobrá, protože růst evropské ekonomiky zůstává za očekáváním. Očekávala se lepší čísla a jsou tady pořád nějaké nejistoty, nějaké hrozby, jako je nejistota v Itálii nebo jako je Brexit nebo jako je růst mezd, který tlačí na ziskovost firem a podobně.

Vladimír Fichtner: Takže jedno zajímavé číslo, to pozitivní, bylo, co se děje ve firmách, kde rostou zisky a tržby, také je dobré vidět tu dynamiku – že před půl rokem to tak nebylo, růst zisků a tržeb byl v té době mnohem horší, dneska se to zlepšuje. Na druhou stranu na Patrii vyšel titulek „Na Evropu už nesázejte“. To je právě to, co jste říkal vy, takže ty zprávy jsou trošku rozporuplné a to podstatné, Petře, asi je, jak se k této situaci chováme my, protože to není úplně neobvyklé, občas se to stane, že zprávy nejdou jedním směrem. V Americe teď jsou ty zprávy poměrně jednoznačné, všechno je dobře, ale v Evropě ne. Co to znamená? Je to pro nás příležitost na nákup nebo co doporučujeme?

Petr Syrový: My v současné chvíli doporučujeme pořád ještě podvažovat evropské akcie a tento náš názor můžeme změnit v okamžiku, kdy uvidíme, že trend v Evropě už se otočil, že ta čísla už jsou dobrá a že jsou stabilně dobrá, že už jsme na té růstové fázi. Samozřejmě, může se nám stát, že netrefíme to úplné dno a nějaké výnosy nám utečou, ale naše strategie není trefovat dno, protože trefit dno je těžká věc, někdy se povede, někdy se nepovede. My do toho trhu raději nastoupíme o něco později, ale do trhu, který už má větší jistotu růstu, než abychom šli v tom nejistém volatilním dně a možná nám to vyšlo, možná nám to nevyšlo.

Vladimír Fichtner: Takže jenom bych doplnil, chceme opravdu vidět ten jasný trend, který už nějakou dobu trvá, a teprve potom začneme třeba ty dané akcie převažovat. Jenom připomenu, že Americké akcie jsme začali převažovat až v roce 2011, kdy trend obratu v americké ekonomice už byl opravdu zřetelný a jasný, a nikdy nás nemrzelo, že jsme netrefili to úplné dno v průběhu roku 2009 nebo 2010, protože znám poměrně dost investorů, kteří o Evropě měli dobré mínění už před dvěma lety a snažili se najít přesně ten okamžik, kdy půjde nahoru. Před dvěma lety byli optimističtí, před rokem byli znovu optimističtí a ono se to pořád neposunulo. Řekl bych, že teď je ta situace možná optimističtější, než z našeho pohledu byla před dvěma lety nebo před rokem, ale ještě počkáme, chceme vidět, že ten trend bude opravdu silnější a mohutný, abychom něco v této oblasti doporučovali.

Petr Syrový: Jde hlavně o bezpečí těch výnosů, nikoliv o větší šanci na větší výnos.

Vladimír Fichtner: Děkuji za doplnění, souhlasím.

Japonsko chce řešit nedostatek pracovních sil imigrací

Vladimír Fichtner: Další zajímavý titulek – všude se mluví o krizi imigrační, ale Japonsko chce řešit nedostatek pracovních sil zvýšenou imigrací.

Petr Syrový: Protože se také mluví o krizi rozvinutého světa z hlediska demografie. O tom se nemluví až tak nahlas, není to na titulních stránkách novin, ale v Evropě a zejména v Japonsku stárne populace, Japonsko je asi nejzářnějším příkladem tohoto trendu. V Japonsku je poměrně dost starých lidí a je málo mladých lidí – v Japonsku se zavírají školy pro neobsazenost, a to má samozřejmě velké dopady na ekonomiku, protože tam bude chybět pracovní síla. Nad 65 let je 28 % Japonců a není, kdo by tam pracoval nebo kdo by se o ně staral, a tak vláda chce řešit tuto situaci, kdy chybí pracovní síla a mladší ročníky, imigrací a plánuje, že do roku 2024, což je v horizontu několika málo let, by do Japonska mělo přijít 345 000 středně kvalifikovaných lidí. O vysoce kvalifikované lidi má zájem dlouhodobě, ti už tam chodí dávno, ale toto je nový trend, který by měl posílit japonskou ekonomiku.

Vladimír Fichtner: Demografie je samozřejmě velmi zajímavý a důležitý trend, protože ten je téměř jasný, nezvratný, tahle demografická záležitost se nedá úplně změnit ze dne na den. Do budoucna to určitě bude ovlivňovat i Evropu, Ameriku a další země, určitě to bude i součástí nějakých našich dalších diskuzí, takže k tomu se ještě vrátíme někdy do budoucna, ale jak se dnes před migranty zavírají dveře, uvidíme za pár let, jestli to bude vždycky platit.

Aktivní fondy jsou teoreticky lepší než indexy, ale v praxi zaostávají

Vladimír Fichtner: Pojďme dál. Poslední článek, který jsme vybrali, který stojí z našeho pohledu za to se o něm zmínit, je článek z Morning Star, který se věnoval tomu, proč jsou aktivní fondy teoreticky lepší než indexy, ale v praxi zaostávají za očekáváním a za těmi indexy. Čím to je, Petře?

Petr Syrový: Hlavně je to poplatky, protože – už jsme o tom mluvili několikrát – aktivně řízené fondy si nejsou schopny vydělat na svoje náklady, na poplatky, a portfolio manažer není schopen přinést dostatečně vysokou přidanou hodnotu, aby se zaplatily náklady, které jsou s těmi aktivně řízenými fondy spojené. Morning Star udělal analýzu, kde měřil, jaká je výkonnost portfolií fondů po odečtení poplatků, a zjistil, že zejména u těch větších fondů jsou výnosy nad jejich benchmarkem, ale když se započítají poplatky, dostanou je výrazně pod hranici benchmarku. To je další argument pro nás, proč používat pasivně řízené fondy, a zaujala nás jedna věta z článku, která říká, že „nejlepší strategií, jak porazit index, je chovat se stejně jako index“.

Vladimír Fichtner: To je zajímavá věta na závěr, takže díky moc, Petře, za provedení nás tím zajímavým, co bylo tento týden, děkuju, Petře.

Petr Syrový: Děkuju.

Vladimír Fichtner: A díky vám všem za to, že se na nás díváte, budeme se na vás těšit zase příští týden. Na shledanou.

Petr Syrový: Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz