I přes pokles zůstávají trhy v CZK od počátku roku v plusu -- Dochází ke zpomalování, ale americká ekonomika stále roste a firemní zisky rostou -- Evropská ekonomika není tak silná a robustní jako USA. Je také více závislá na rozvíjejících se trzích. Na rozdíl od USA jsou zde vyšší politická rizika (nestabilita v Itálii, protesty ve Francii, Brexit)

Týdenní videokomentář - 7. prosince 2018

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“. Dnes je mým hostem Tomáš Tyl. Dobrý den, Tomáši.

Tomáš Tyl: Dobrý den, Vladimíre. Dobrý den.

Vladimír Fichtner: Tak jako každý týden si budeme povídat o tom, co jsme si přečetli tento týden v médiích a o co stálo za to se s vámi podělit.

Vývoj na trzích

Vladimír Fichtner: První věc, kterou začínáme jako vždycky – řekneme si jen, co se dělo na trzích. Trhy jsou v těchto dnech velmi volatilní, přemýšlím o nějakém vhodném českém slovu…

Tomáš Tyl: Hodně kolísají.

Vladimír Fichtner: Hodně kolísají, děkuju, Tomáši. Hodně kolísají nahoru a dolů, přesto od začátku roku jsou světové dividendové akcie, v korunovém vyjádření, to je důležité zdůraznit, necelé + 2 %, americké dokonce + 9 % nebo dividendové americké akcie v koruně + 10,4 %, což není vůbec špatný výsledek. Trhy, které zaostávají, jsou emerging markets, Evropa, ale to už si říkáme každý týden, asi není příliš potřeba se u toho zastavovat. To, čím byl typický tento týden, byl, řekl bych – a když jsme to ráno probírali - těch 100 článků, které si vždy vytipujeme - tak poprvé tam byl takový poměrně významný počet článků, které byly „blíží se recese“, ale přesto jsou tam pořád i články „vypadá to skvěle“ hlavně v Americe. Co byste k tomu řekl, Tomáši?

Tomáš Tyl: Tím, jak se blíží vrchol ekonomického cyklu, budou samozřejmě přibývat zprávy, které budou zároveň ukazovat na to, jak dochází ke zpomalování, takže o tom to bylo – zpomalování ekonomiky. V Americe se hovořilo o tzv. inverzní výnosové křivce, což jinými slovy znamená, že dlouhodobé sazby na dlouhodobých dluhopisech poklesly pod ty krátkodobé dluhopisy, což často bývá předzvěstí recese, ale zase to nemusí být vždy, není to nějaké stoprocentně platné pravidlo, ale investory to trochu vyděsilo, proto ta volatilita, to kolísání na trzích. Takže budou se určitě množit zprávy, které budou poukazovat na to, kde všude bude docházet ke zpomalování růstu, to je něco, co patří k tomu, když ekonomický cyklus maturuje, když se blíží vrchol, ale vzhledem k tomu, že jsou i dobré zprávy, firmám se daří, zisky rostou – i když ty příští růsty zisků nebudou tak silné jako jsme toho byli svědky teď, pořád se očekává zajímavý růst zisků – pořád to ukazuje na to, že je kam růst, a proto my například nechceme odcházet z akcií, protože se domníváme, že ještě je prostor, ještě je dobré – i vzhledem k tomu, jak teď zlevňovaly – v nich být, přesto, že se začínají množit negativní zprávy.

Vladimír Fichtner: To, co vidíme i v různých dalších materiálech a ještě si o tom budeme povídat, je že v tuto chvíli klidně rok až tři roky před námi ještě růst může být, přestože začínají nějaké zprávy, které říkají „dejte pozor“. Všichni, kdo nás sledují pravidelně, vědí, že my nikdy nespoléháme na to, jestli ta předpověď vyjde nebo ne, počítáme vždycky s různými scénáři budoucnosti a portfolia na to máme připravená, takže pro nás to není tak zásadní, ale je samozřejmě dobré to sledovat.

Tomáš Tyl: Určitě.

Vrchol ekonomického cyklu

Vladimír Fichtner: Negativnější zprávy ale přicházely o Evropě, Tomáši. Amerika je docela rozumná, nebo respektive minimálně má vybalancované ty pozitivní a negativní zprávy, ale Evropa má poměrně složitější nebo horší zprávy.

Tomáš Tyl: Ano, ano a je to takový paradox, protože někdy o Americe slyšíme hodně často a slyšíme „v té Americe se tohle zhoršuje a támhle přicházejí nějaké negativní zprávy, Amerika je dražší než Evropa, tak možná ta Evropa pojede rychleji“, ale na druhou stranu, když se podíváte dovnitř těch zpráv, půjdete pod povrch, pořád se ukazuje, že v Americe je ta situace lepší a v Evropě pořád jsou ta rizika, o kterých často hovoříme. To znamená, že tento růst, to oživení, které je v Evropě, je mnohem křehčí a ještě je Evropa taková rozdělená, takže v Německu už zase dochází ke zpomalování, Itálie a Španělsko mají zase pořád problémy, ještě se nedostaly z krizí, je tam určitá politická nejednotnost, vidíme to v Itálii, vidíme to ve Francii, kde jsou teď protesty, Brexit, zkrátka, v Evropě je pořád řada takových problematických věcí, a proto například my ji nepovažujeme za tak bezpečnou. Možná je levnější, možná v dlouhém horizontu to znamená, že tam bude o něco vyšší výnos, ale my tam vnímáme daleko větší riziko, než právě v Americe, kde je to všechno robustnější.

Vladimír Fichtner: A proto, jenom bych to dopověděl, je pro nás z pohledu wealth protection strategie mnohem zajímavější a bezpečnější investovat spíše do Ameriky než do Evropy, přestože Amerika, z pohledu nějakého relativního ocenění trhu, je dražší.

Evropská ekonomika není tak silná a robustní jako USA

Vladimír Fichtner: Další věci, které tam byly, které jsme viděli, byly rady různých společností, které byly přetištěné ve Financial Times, na Patrii… které se týkaly toho, co mají dělat investoři. Mně připadalo, že někteří pomalu začínají přemýšlet podobně jako my, že začínají přemýšlet o tom, že to vlastně není jen o vydělávání peněz za každou cenu, ale rozumně rozloženém portfoliu, dobré alokaci… Jak jste to vnímal vy, Tomáši, ten článek?

Tomáš Tyl: Určitě. Asi je tady vidět nějaký posun a je zajímavé, že to, co ty články říkají, jsou věci, které by člověk měl řešit pořád, to znamená: investovat dlouhodobě, ne z hlediska krátkodobého horizontu, když investujete dlouhodobě, úplně vás netrápí některé ty krátkodobé pohyby na trzích, protože víte, že máte dostatek času. Mít nějaký plán, postupovat podle nějakého plánu, to by měl člověk dělat nejen, když se blíží recese nebo vrchol, to by měl dělat vždycky. Stejně tak by měl znát svůj rizikový profil, což jsou další věci, které padly mezi těmi doporučeními. Nám se to líbilo i z toho důvodu, že to říká to, co my říkáme našim klientům dlouhodobě, takže právě to je to, co vás připraví na ty recese, na ty krize, které dlouhodobě budou přicházet – když chcete dlouhodobě investovat, na desítky let, bude se tohle pořád opakovat, ty situace, ty růsty, krize a tak dále – ale toto jsou věci, které zůstávají a na které je pořád potřeba myslet, takže mít plán, investovat dlouhodobě, vědět, jak jste na tom s tolerancí k riziku.

Vladimír Fichtner: Další věci, které se tam objevovaly, byly dividendové akcie, což je zajímavé především pro rentiéry. Pro budoucí rentiéry samozřejmě není tak podstatná záležitost dividendových akcií, pokud ještě pořád budujete portfolio, nepotřebujete cash flow, ale pokud už třeba máte deset milionů v akciích, ještě nejste rentiér, ale jste budoucí rentiér, už to můžete zvažovat, protože je to potom emočně méně náročné.

Tomáš Tyl: Ano, a určitě ty defenzivní akcie jsou i v té krizi méně náchylné k tomu, aby přestaly vyplácet dividendu, takže vám pořád drží tu rentu, to cash flow, i když přijde krize, portfolio možná poklesne, ale vy pořád máte ten peněžní tok, který vás jako rentiéra zajišťuje, takže to je určitě důležité.

Vladimír Fichtner: Já bych řekl, že mě také zaujaly tyto články, které jdou podle našeho názoru správným směrem, teď už je jen potřeba, aby tyto strategie převzali také distributoři, aby se nesnažili prodávat investice za každou cenu jen proto, že vyrostly, a potom samozřejmě lidé přirozeně utíkají, když investice klesají. Takže možná se začíná blýskat na lepší časy a uvidíme, doufejme, že to uvidíme u těch bankéřů, poradců a obecně distributorů investičních produktů, protože to může nám všem jenom pomoci.

Tomáš Tyl: Ano, i když teď jsem někde četl někoho, že finanční plán je prý mrtvý. Já si myslím, že teď se ukazuje, že to vůbec není pravda, že finanční plán je naopak to nejdůležitější, co při investování máte.

Vladimír Fichtner: Každá firma má nějakou strategii, my více vyznáváme tu plánovací a přemýšlející o budoucnosti a práci s různými scénáři budoucnosti. Uvidíme.

Výhledy na rok 2019

Vladimír Fichtner: Na závěr jste Tomáši ještě připravil některé výhledy, které už se objevují, vidím, že to jsou výhledy na rok 2019. Ke konci roku velké firmy přicházejí s tím, co se bude dít v příštích letech. Jsou to věci, které my budeme ještě sdílet, procházet, ony většinou přicházejí v průběhu celého prosince a my je většinou shrneme na začátku následujícího roku, takže v roce 2019 se můžete těšit na větší detaily těchto doporučení, ale teď už – viděl jsem, že jste vytáhl něco z UBS, něco z Julius Baer – co tam bylo, Tomáši, co jsou ty základní teze, které jste možná už dneska viděl?

Tomáš Tyl: Řekl bych, že to je něco, o čem jsme hodně hovořili i předtím, protože samozřejmě i z toho jsme čerpali při přípravě té prezentace, a je to v podstatě ten výhled, že trhy budou kolísat, nebude to jednoduchý rok, ale na druhou stranu je pořád prostor pro to, aby trhy rostly, aby ekonomiky rostly, i když pomalejším tempem, možná tam budou zvyšující se inflační tlaky, to určitě bude téma, ale zatím to nutně nevypadá na to, že by měla přijít recese v tom roce 2019.

Vladimír Fichtner: UBS říká „stay invested“, to znamená „zůstaňte zainvestováni“ v roce 2019, to je takový jejich základní titulek, Julius Baer, také velká privátní švýcarská banka, říká „jsme v pozdní fázi cyklu a ten růst už je trošku menší, ale nepřichází stagflace, to znamená stagnace a inflace dohromady“, není potřeba se toho prostředí příliš bát, jenom je potřeba mít emoce pod kontrolou – z našeho pohledu mít plán a vědět, co budu dělat v různých scénářích.

Roční výhled výkonnosti od společnosti BlackRock

Vladimír Fichtner: Pak tam byla ještě poslední věc, Tomáši – graf, který mluvil o ročním výhledu výkonnosti, průměrné roční výkonnosti na příštích patnáct let od společnosti BlackRock, a tam se ukazovalo, že výkonnosti těch různých instrumentů jsou možná z dlouhodobého hlediska podprůměrné, ale ne nějak dramaticky. Můžete tohle jen stručně malinko okomentovat?

Tomáš Tyl: Určitě. BlackRock tam má nějaké očekávané výhledy, nějakou očekávanou hodnotu plus nějaký rozptyl pět, deset, patnáct let. My jsme tady v prezentaci vybrali patnáctiletý výhled. Když se podíváme na to, co dlouhodobě dělaly akcie, tak ty vydělávaly někde kolem 10 %, tady ta očekávaná čísla jsou o něco nižší…

Vladimír Fichtner: 8 %?

Tomáš Tyl: Ano, pro ty velké americké akcie. Jsou to v podstatě čísla, se kterými se setkáváme už delší dobu. Pár let zpátky byly také nějaké studie, které říkaly, že ten dlouhodobý očekávaný výnos akcií bude možná o něco nižší, než byl průměr, ale na druhou stranu ne nějak dramaticky nižší, pořád je to něco, v čemž dlouhodobě stojí za to být zainvestován.

Vladimír Fichtner: Skvělé, Tomáši. Díky moc za dnešní povídání. S vámi už se jenom rozloučíme a budeme se těšit příští týden. Na shledanou, Tomáši.

Tomáš Tyl: Díky, děkuji za pozornost, na shledanou.

Vladimír Fichtner: A krásný den, krásný týden a na viděnou a na slyšenou příští týden.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz