Akciové trhy od začátku roku 2019 rostly: světové akcie + 4,6% (dividendové +2,8%), americké +5 % (dividendové +2,7 %). Máme za sebou volatilní akciový rok, kdy se růsty střídaly s poklesy. Leteckým společnostem v USA rostly v roce 2018. Brexit je jedním z rizik pro ekonomiku. Další důležitým rizikem je slábnoucí poptávka v Číně, které si všímají velké firmy. Některé firmy mají problémy se splácením dluhopisů. Zemřel John Bogle, zakladatel indexového investování.

Týdenní videokomentář - 18. leden 2019

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, tady je Vladimír Fichtner a vítám vás při dalším „Přečetli jsme za vás“. Dneska jsem tady s Tomášem Tylem. Dobrý den, Tomáši.

Tomáš Tyl: Dobrý den, Vladimíre. Dobrý den.

Vladimír Fichtner: Budeme si povídat o tom, co se dělo tento týden na trzích a jak jsme to vnímali my.

Vývoj na trzích

Vladimír Fichtner: První věc, která byla poměrně výrazná, je, že trhy od začátku letošního roku poměrně rychle rostou. Je to zhruba 4-5 % od začátku roku, od toho dna v prosinci to bylo ještě více. Když jsme připravovali tuto relaci, uvědomili jsme si jednu zajímavou věc – že loňský rok byl celý takový poměrně hektický a emocemi nabitý. Když si jen vzpomenu na to, že v lednu samotném akcie vyrostly o 6 %, potom spadly o 8 %, a pak se šplhaly nahoru, až byly v létě už asi +10-12 % od začátku roku.

Tomáš Tyl: To se hovořilo o maximech, o vrcholech, o firmách, které překonaly milion dolarů, o Amazonu, který překonal Apple, a tak dále.

Vladimír Fichtner: Bylo to takové hrozně nadšené, a potom poslední kvartál, a především prosinec, byl velmi strmý směrem dolů. Co k tomu, Tomáši, ještě dodat? Kde jsme dnes v porovnání například s tím, kde jsme byli ne na začátku letošního roku, ale na začátku loňského roku, a jaké další komentáře k tomu máme?

Tomáš Tyl: Když srovnáme korunový výnos nyní, jsme zhruba tam, kde jsme byli na začátku minulého roku, to znamená, jako kdyby ten rok ani nebyl, jen jsme zažívali emoce při tom, když to rostlo a padalo. Ty emoce v roce 2018 vnímáme jako docela silné, na druhou stranu ty pohyby zase tak výrazné vlastně nebyly. Jedná se o pohyby, které na trhu potkáváme. Ten menší, únorový – takové jsou dva do roka – a ty větší, ten prosincový, přes 10 %, to se stává jednou za několik let.

Vladimír Fichtner: Kdy to bylo naposledy?

Tomáš Tyl: Naposledy byly podobně intenzivní roky 2015 a 2016, kdy trh také nic nevydělal a přitom byl volatilní, byl tam také nějaký silnější propad, a předtím to bylo v roce 2011, takže je vidět, že ta statistika se potvrzuje – nedá se na to samozřejmě spolehnout, ale zkrátka jednou za tři roky vnímáme na trhu silnější poklesy, ale zatím nejsou nijak intenzivní.

Vladimír Fichtner: To, co je důležité, ale co tady samozřejmě budeme dělat dlouhodobě, budeme k tomu určitě mít i nějaké další materiály, je – co se tedy bude dít v příštích měsících, týdnech?

Tomáš Tyl: Trh bude kolísat. Všichni se shodují, že v roce 2019 můžeme očekávat větší volatilitu, bude to spousta různých událostí, které budou mít vliv, a když je trh vždycky na nějakém lokálním dně, je nejistota o trochu vyšší, takže můžeme očekávat kolísání. Nechceme říkat, co se v následujících měsících stane, protože to skutečně nevíme. My se domníváme, že trh je dobře oceněný, že není žádná bublina, která by praskala, nebo nějaký důvod, který by měl ten trh strhnout, ale samozřejmě se klidně může objevit, takže nechceme říkat, že je to jisté, trh bude jen nahoru, to rozhodně ne. Myslíme si, že v dlouhodobém horizontu je dobrá doba zainvestovat, i když krátkodobě nevíme, co se na tom trhu bude dít.

Vladimír Fichtner: Jasně. Souhlasím s tím, jednoznačně, volatilita je věc, která k investování patří, ne že bychom byli rádi, že naši klienti na konci prosince najednou objevili ve výpisu velký pokles, který skutečně většinou přišel v průběhu prosince.

Tomáš Tyl: Je určitě nepříjemné vidět ty mínusy, samozřejmě radši vidíme plusy.

Vladimír Fichtner: K dnešnímu dni, kdy natáčíme, to je pátek, jsme samozřejmě rádi, že trhy už jsou zase o 5 % výše, ale jestli budou za týden níže nebo ne, těžko odhadnout. Krátkodobé cenové pohyby je vždy velmi problematické odhadovat, ani je nechceme odhadovat. To, co víme, je, že chceme být připraveni na různé scénáře, to pořád platí – na scénář růstu, toho, že se nic dramatického dít nebude, anebo poklesu. Když budou poklesy významné, budeme to využívat stejně jako v prosinci k nákupům. Na těch prosincových nákupech už dnes poměrně zajímavě vyděláváme, a to je přesně ten okamžik, který je potřeba vždycky vidět a sledovat, využít ho ve svůj prospěch. Teoreticky, kdyby někdo chtěl obchodovat krátkodobě, může už dnes ty své pozice prodávat a vydělat na tom. To není náš styl, my chceme dlouhodobě investovat, děláme to kvůli nějaké dlouhodobé strategii. Takže k tomuhle zatím děkuju.

Hospodářské výsledky ze zahraničí

Vladimír Fichtner: Pojďme se ale podívat na další zprávy, které byly v průběhu týdne. Objevila se nějaká čísla z Ameriky, nějaká čísla z Evropy. Řekněme, co se dělo v těch hospodářských výsledcích.

Tomáš Tyl: Tady konkrétně máme zprávy týkající se leteckých společností a letenek. V Americe je ta situace pořád ještě dobrá, protože objem letenek a letů roste, takže to ukazuje, že lidé přece jen cestují v rámci různých pracovních záležitostí nebo mají peníze na dovolenou, cestují v rámci dovolené, to je zkrátka známka toho, že ekonomika je na tom zatím dobře. Když se podíváme do jiných lokalit, Evropa, Asie, tam je to spíše evidováno směrem dolů. Specificky v Asii – Čína není v žádné růžové situaci, takže tam samozřejmě vnímáme větší citlivost a koresponduje nám to zase s dalšími daty, která z těch regionů máme.

Vladimír Fichtner: Například Apple ohlásil horší očekávané výsledky v Číně, některé další firmy také, takže zdá se, že Čína může skutečně oslabovat.

Tomáš Tyl: Může to mít vliv na firmy, které tam exportují.

Vladimír Fichtner: Přesně tak. Německo už tím možná trošku může být zasaženo, uvidíme, v každém případě pro nás zůstává Amerika a americké akcie tím preferovaným typem aktiva už od roku 2011, to se zatím nemění.

Tomáš Tyl: Zatím nevidíme důvod ke změně.

Vladimír Fichtner: Nevidíme důvod ke změně.

„Pět krajů ohrožených Brexitem“

Vladimír Fichtner: Bezvadný. Další věc, která byla v titulcích tohoto týdne, byla z Lidových novin: „Pět krajů ohrožených Brexitem“. Brexit byl tématem týdne z různých úhlů pohledu. Co k tomu Brexitu nebo třeba k Trumpově diskuzi s Čínou a nějakým obchodním bariérám říci? Jaký to má krátkodobý a případně dlouhodobý vliv?

Tomáš Tyl: Určitě to jsou témata, která se neustále opakují a s Brexitem a obchodními válkami se setkáváme, setkávali jsme se s nimi minulý rok a každou chvíli jsou tu nějaké zprávy, někdy jsou pozitivní, někdy negativní. O Brexitu jsme se bavili s makroekonomem Paulem Donovanem z UBS a ten na něj měl zajímavý pohled. Když dojde ke tvrdému Brexitu, to znamená – žádná dohoda, Británie odejde, nebudou dojednány patřičné věci a začne tak trochu právní chaos, je to takové zemětřesení, které samozřejmě na krátkou dobu může vyvolat nějaké zmatky, poklesy a tak dále, ale na druhou stranu třeba i příležitosti, protože ten byznys se nakonec adaptuje, když k nějakým dohodám nedojde hned, dojde k nim později, když k nim nebude dlouho docházet, tak ti, na které následky Brexitu dopadnou, nakonec politiky dotlačí, aby se nějak dohodli. Takže je velmi pravděpodobné, že sice krátkodobě to přinese nějaký otřes na trzích, ale v dlouhodobém horizontu to nebude mít dramatický vliv na podnikání a nakonec k nějakým dohodám dojde. Takže pro nás to nejsou zprávy, ve kterých bychom viděli nějaký ohromný problém pro trhy, spíš to vnímáme tak, že to mohou být příležitosti. Pokud se trhy otřesou, přijdou další poklesy, může to být příležitost koupit si Britské akcie ve výprodeji, ale z dlouhodobého horizontu to nevnímáme jako nějaké velké riziko.

Vladimír Fichtner: OK. Dobře. To bylo pár komentářů k Brexitu, co pro nás může být větší problém, je, pokud by Čína začala oslabovat, Německo začalo ochlazovat…

Tomáš Tyl: Samozřejmě, náš export do Německa by to ovlivnilo negativně.

Vladimír Fichtner: A to je mnohem závažnější, žádné obchodní bariéry tady nutně být nemusí, ale když začne klesat spotřebitelská poptávka, spotřebitelská důvěra, může to být nepříjemné, což nás, kteří investujeme hodně peněz do Ameriky, z hlediska našich strategií tolik trápit nemusí, ale z hlediska našich životů, toho, jaká je stabilita našich bank, toho…

Tomáš Tyl: … jestli budeme mít práci…

Vladimír Fichtner: Přesně tak. Z tohoto hlediska to může být závažnější záležitost.

Dluhopisy na českém trhu

Vladimír Fichtner: Další článek, který nás zaujal, byl v Lidových novinách, vlastně i v E15. V Lidových novinách bylo: „Na českém trhu jsou firemní dluhopisy, které nemusí být vůbec splaceny“, v E15: „Zoot přestal splácet. Jeho dluhy skupuje Natland“. K těm různým dluhopisům už jsme se mnohokrát vyjadřovali, my jsme často posuzovali dluhopisy u firem, které nedávaly vůbec žádný smysl, které podle nás byly účelově založené na to posbírat někde peníze, a potom s nimi odejít nebo je nějakým způsobem možná potenciálně zneužít. Což není případ Zootu – Zoot je vysloveně firma, která je velká, zajímavá, má svůj šmrnc, má nějaký zajímavý byznys model, ale zdá se, že se dostali do problémů. Co v tuto chvíli Zoot říká?

Tomáš Tyl: Snaží se dohodnout s věřiteli a snaží se tu situaci nějakým způsobem vyřešit, protože ta situace se zhoršila, takže může být problém se splácením. Snaží se nějakým způsobem dohodnout.

Vladimír Fichtner: A Zoot také vydal dluhopisy, měl úvěr v bance, a ta mu ho nechtěla prodloužit.

Tomáš Tyl: Ano, ano, my jsme je jednou hodnotili v minulosti, a protože neměli rating a my dluhopisy, které nemají rating, nedoporučujeme, říkáme, že tam to riziko úplně neznáme. Teď se dostávají do potíží, ty dluhopisy vykupuje jiná společnost a snaží se to nějakým způsobem vyřešit, ale samozřejmě, to je jedna situace, uvidíme, jak se jim to podaří vyřešit, ta situace může nastat u daleko více firem, pokud se Česká republika dostane do recese. Teď máme období, kdy ekonomika roste, řada firem si půjčuje, je v pohodě, ta situace je dobrá. Ve chvíli, kdy by přišla recese, můžeme takovýchto zpráv potkávat daleko více, protože i ty firmy, které si půjčují na nějaký normální byznys, fungují normálně, jen nemají rating, proto my je třeba nechceme, ale je to zkrátka normální podnikání, se najednou v recesi mohou dostat do problémů, aniž by to byla vyloženě nějaká velká chyba. A na to je potřeba se připravit. Když přijde recese, může být více věřitelů, kteří budou mít problém dluhopisy splácet.

Vladimír Fichtner: Já bych to možná doplnil jen tím, že pro nás je důležitý wealth protection přístup, ten přístup ochrany bohatství, a tak děláme všechno pro to, abychom ta rizika spojená s jakýmikoliv investicemi snižovali, proto třeba říkáme „dluhopisy firem bez ratingu nejsou pro nás dluhopisy, které bychom chtěli do strategie wealth protection“, to neznamená, že nemůžou být rozumné jako investice, ale nám zkrátka nezapadají do té naší filosofie. Souhlasím. Je to v principu o tom, že když přijdou špatné časy, teprve tam se začnou rozdávat karty, kdo to zvládne, kdo nezvládne a kdo v těch investicích případně prodělá nějakou část svého kapitálu. To neznamená, že přijdete o všechno, ale můžete přijít o 10 %, o 20 %, o 50 % - to je velmi individuální a nedá se to předpovědět. Takže obecně – pozor na jakékoliv instrumenty, ale dluhopisy určitě nejsou ten instrument, který by byl záchranou a vždycky byl skvělý. Zkrátka, stejně jako cokoliv jiného, má své výhody, svá omezení.

Rozloučení s Jackem Boglem

Vladimír Fichtner: Další článek byl rozloučení s Jackem Boglem, zakladatelem Vanguard Group. To je jméno, které asi moc lidí v České republice nezná. Ani Vanguard a Jacka Bogla už téměř vůbec ne.

Tomáš Tyl: Protože Vanguard nemá klasicky nějaké zastoupení, nebo není mezi produkty, které by se tady třeba prodávaly.

Vladimír Fichtner: V čem si myslíme, že byl Jack zajímavý?

Tomáš Tyl: Byl to člověk, který byl propagátorem a tím, kdo odstartoval indexové fondy, pasivní investice, to znamená fondy, které investují čistě podle indexu a díky tomu mohou být velmi levné, nemají ty vysoké manažerské náklady, a jak se ukazuje, málokterý manažer je schopný takové fondy překonat. Jack – on se jmenuje John Bogle, ale Jack je jeho přezdívka – založil v roce 1975 první indexový fond se společností Vanguard. Dlouhou dobu ty indexové fondy nebyly nějakým významným segmentem trhu, ale až v posledních deseti letech zažily poměrně výraznější rozmach. Pořád, když se podíváme, nejde do indexových fondů většina peněz. Někdy se o nich hodně mluví – že je to nějaká bublina – ale když se podíváte, většinu peněz pořád spravují buď aktivní manažeři, nebo si je lidé aktivně spravují sami nebo je spravují instituce. V indexech je pořád menšina, ale o indexových produktech je mnohem více slyšet. Důvod je ten, že jsou levné, málokdo je dokáže překonávat, my je také u našich klientů využíváme, protože je to levné řešení. Jack byl vždycky na straně klientů, snažil se pro klienty vymyslet něco vhodného a ten přístup, ta strategie nám určitě vyhovuje.

Vladimír Fichtner: Takže tím, že dneska už klienti nemusí platit na nějakých skrytějších manažerských poplatcích do akciových fondů 2 3 %, protože mohou investovat například prostřednictvím takzvaných ETF fondů, kde ten poplatek je 0,2 %, 0,3 %, možná 0,4 %, jako investoři každý rok ušetří 2 %.

Tomáš Tyl: Samozřejmě, ono to mělo vliv i na průmysl. V Americe se vede velká debata o poplatcích – snižují se – takže i tam byl pozitivní vliv. I na zbytek toho průmyslu měl velký vliv, takže tohle je rozloučení s ním, protože nás opustil.

Výsledky předvánoční ankety

Vladimír Fichtner: Poslední věc, kterou tady dnes pro tento týden máme, je už jen poděkování za vaše názory, komentáře a dotazy, které jste nám poslali v předvánoční anketě. Blanka nám psala zajímavé věci, Martin psal, že ho zajímají věci jako revolut a takové ty nové technologie… Těch dotazů a odpovědí nám přišlo docela dost a já jsem měl za úkol vybrat ty, které já osobně považuji za ty nejzajímavější. Vybral jsem tři, Rostislava, Petra a Gustava, my je všechny oslovíme e mailem, pošleme vám knížku „Inteligentní investor“, jediné, co potřebujeme, je znát vaši adresu, a prosím odpovězte nám na ty naše e maily, abychom vám mohli knihu doručit. Vám všem ostatním děkujeme za podněty, byla jich velká spousta, takže je teď ještě stále procházíme, jen jsem nechtěl dlouho čekat s vyhlášením té ankety a chtěl jsem, abyste věděli, že věci, které jste nám psali, teď procházíme, zpracováváme a určitě se k nim ještě někdy v blízké době dostaneme. Takže díky moc, Tomáši, díky za dnešní spolukomentování.

Tomáš Tyl: Díky a děkuju za pozornost.

Vladimír Fichtner: Hezký den vám všem. Na shledanou příští týden.

Tomáš Tyl: Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz