Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, firmám v USA za poslední čtvrtletí roku 2018 rostly zisky o 15 %, tržby o 6, evropská ekonomika zpomaluje svůj růst, Itálie (třetí největší ekonomika v Evropě) se dostala do recese, po společnosti ZOOT se do insolvence dostává i společnost Triload Invest, společnost Gucci podnikala v Itálii, ale platila daně ve Švýcarsku. Itálie jí doměřila daň ve výši 1,4 mld.

Týdenní videokomentář - 1. února 2019

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, tady je Vladimír Fichtner a vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“. Dneska je tady se mnou Aleš Prandstetter. Ahoj, Aleši.

Aleš Prandstetter: Ahoj a dobrý den.

Vývoj na trzích

Vladimír Fichtner: Pojďme se podívat, co přinesl minulý týden. To, co bylo asi nejzajímavější, je, že pokračoval růst akcií – po těch prosincových poklesech se akcie vracejí poměrně rychle zpátky. To, co vidíme, je, že světové akcie od začátku roku udělaly už 3 %, americké dokonce 7 - 8 %, takže to je docela rychlý růst z těch velkých poklesů, které jsme ke konci roku viděli.

Aleš Prandstetter: Přesně tak, a opět, od začátku roku 2018 už to vůbec nevypadá nijak strašlivě.

Vladimír Fichtner: Přesně tak, a to je hrozně důležité.

Zisky firem v USA za 4.Q

Vladimír Fichtner: Pojďme se podívat na to, co nám tedy přinesl ten minulý týden. Firmám rostly zisky. V Americe už reportovala téměř polovina firem, jak jim dopadl čtvrtý kvartál. Nějaký komentář?

Aleš Prandstetter: Možná dva takové zásadní komentáře. Za prvé – už jsme o tom mluvili i minule – ten růst je relativně zdravý. Je na bázi vyšších tržeb, to znamená, že současné výsledky jsou podpořeny tím, že je relativně silná poptávka po zboží a službách. Samozřejmě, některým firmám se daří lépe, některým hůře, ale tak to bývá. Myslím si, že je to trošku rozkolísanější, i rozdíly mezi jednotlivými firmami jsou větší, nicméně bych řekl, že ten vývoj je celkem slušný. Druhá zpráva, která možná není vidět v těch výsledcích, ale která nás velmi mnoho zajímá, je, jak se firmy dívají do budoucnosti. Tady přece jen došlo k určitému rozptýlení obav, kdy ten výhled, nebo říkáme „outlook“ firem je relativně dobrý, a dá se říci, že to svým způsobem uklidnilo trhy, přestože z hlediska ekonomiky k tomu uklidnění třeba zase tolik nedošlo, ale z hlediska firemního sektoru došlo, řekl bych, k velkému oddychu.

Vladimír Fichtner: Takže, vypadá to, že tržby rostou o 5 - 6 %, zisky skoro o 14 nebo 15 % - velmi zajímavá čísla.

Aleš Prandstetter: Určitě.

Růst ekonomiky eurozóny zpomalil

Vladimír Fichtner: Skvělé. Další zpráva, která byla na Patrii a i na dalších médiích, byla: „Růst ekonomiky eurozóny zpomalil“. Vypadá to, že Evropa je přece jenom z hlediska svých ekonomických výsledků slabší. Jaký je tvůj komentář k tomu, Aleši?

Aleš Prandstetter: Přesně tak. Je to pokračování toho vývoje, který už je relativně dlouhodobý a nijak se nemění. Evropa naráží na určité strukturální problémy, naráží na to, že část Evropy je trošku pomalejší a není schopná se vyhrabat z té krize, která byla už před deseti lety, ale pořád jsou vidět její dozvuky. Můžu zmínit Itálii, která, což je zajímavé, se ocitla v recesi – velká evropská ekonomika – a to samozřejmě celou tu Evropu musí zákonitě táhnout dolů. Na druhou stranu naštěstí Německo pořád jede, ten německý evropský motor – pořád vidíme, že je i přes problémy automobilek stále na vzestupu.

Vladimír Fichtner: Skvělé, děkuju.

Jaký bude rok 2019 pro dluhopisy?

Vladimír Fichtner: Dluhopisy. Téma, které nás poslední roky provází docela často. Ještě předtím, než jsi přišel, jsme s klienty často mluvili o tom, že dluhopisy mohou být také nebezpečné, nejenom bezpečné, protože mnoho lidí vidí na dluhopisu úrok a má pocit, že je jasné, že ho dostane. Ale dva týdny zpět jsme mluvili o tom, že Zoot se dostal do problémů a v minulosti vydal dluhopisy, které, je možné, že nebude schopen splatit nebo splatit v plné výši, teď se objevila další firma. Co ty na to, Aleši, říkáš.

Aleš Prandstetter: Za prvé, těch firem, které nebudou splácet svoje závazky, bude tady v České republice určitě přibývat. Neříkám, že se tady budeme každý týden bavit o některé firmě, která nemůže splácet, ale dovedu si představit, že za půl roku jich bude relativně hodně, možná je ani nespočítáme na prstech jedné ruky, možná nebudou stačit ani obě ruce. Ale je třeba si uvědomit, že u dluhopisů platí to, že je velká škála z hlediska bezpečnosti – na jednu stranu jsou opravdu ty, o kterých se dá říci, že v nějaké dohledné budoucnosti nezkrachují, jsou to takové ty klasické, například státní americké cenné papíry, na druhou stranu, a odpovídá tomu samozřejmě i ten nabízený úrok, jsou pak firmy, u kterých i přes zvučné jméno vidíme v jejich finančních charakteristikách některé problematické body. A pak jsou samozřejmě firmy, o kterých nevíme vůbec nic, ale říkáme pořád, že něco takového vůbec nedoporučujeme. Zajímavým fenoménem jsou pak dluhopisy rozvíjejících se zemí. Fidelity na to poslední dobou nějakým způsobem naráží v tom smyslu, že je to možná zajímavá investiční příležitost, osobně si to nemyslím. Když chci jít do rizika, radši půjdu do akcií než do dluhopisů rozvíjejících se zemí. Je to velmi těžko uchopitelné, hraje tam roli geopolitika, politika těch jednotlivých zemí a je to hodně nevyzpytatelné. Nemyslím si, že ten výnos tomu úplně odpovídá.

Vladimír Fichtner: Je zajímavé, že Fidelity říká: „státní dluhopisy Pobřeží slonoviny, Argentiny, Ukrajiny, Albánie“ – z našeho pohledu tyto dluhopisy nejsou wealth protection, proto si je nechceme kupovat.

Aleš Prandstetter: Přesně tak.

Daňová povinnost

Vladimír Fichtner: Další zpráva, která nás zaujala, byla ve Wall Street Journalu: „Italský daňový úřad poslal společnosti Gucci požadavek na daňový doplatek na 1,6 miliardy dolarů“, což je docela hodně. Z našeho pohledu to trošku ukazuje na nějaký trend, ze kterého je potřeba mít do budoucna respekt, a to jsou daně jako takové. Tvůj komentář, Aleši?

Aleš Prandstetter: Je to o tom, že státy hledají zdroje, a je vidět, že je hledají čím dál tím tvrději. Oni mají přehled o situaci ve firmách, vidí, které firmy mají peníze, a snaží se ty peníze dostat částečně k sobě. Je to o tom, že státy budou důslednější a důslednější, a týká se to vlastně nás všech, dá se říci – abychom si dali pozor na to, že státy budou ty daně chtít.

Vladimír Fichtner: Bezvadné. V tuto chvíli připravujeme našim klientům podklady pro daňová přiznání – tam, kde je to potřeba, takže je nezapomeňte také pro svoje daňová přiznání použít, protože státy skutečně budou vybírat daně více a více. Pokud bychom to neudělali, pokud bychom nenahlásili daně, nereportovali, vystavujeme se zbytečnému nebezpečí.

Aleš Prandstetter: Je to další riziko, které nechceme, v zásadě.

Vladimír Fichtner: Přesně tak. Skvělé. Aleši, děkuju moc, díky.

Aleš Prandstetter: Díky za pozornost.

Vladimír Fichtner: Na shledanou, hezký den vám všem a na viděnou příští týden.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz