Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly: světové akcie + 4,3% (dividendové +4,1%), americké +9,9% (dividendové +9,4%). Vše v CZK, růst zisků za 4Q 2018 v USA byl dobrý, jeden z klientů se nás zeptal na to, zda trh nepovažujeme za drahý, další klient se nás zeptal, zda nepovažujeme zadlužení USA za hrozbu růstu, někteří investoři se obracejí k alternativním investicím.

Týdenní videokomentář - 8. února 2019

Přepis videokomentáře:

Aleš Prandstetter: Dobrý den, dámy a pánové, moje jméno je Aleš Prandstetter a vítám vás u dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Se mnou tady je Tomáš Tyl. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Aleši, dobrý den.

Vývoj na trzích

Aleš Prandstetter: A my hned začneme. Podívejme se na to, jakým způsobem se vyvíjely akcie za poslední dobu a od začátku roku. Poslední týden byl pro akcie opět spíše příznivý, že ano, Tomáši?

Tomáš Tyl: Ano, je to tak. Byl tam mírný růst. My se vždycky díváme na nějaké delší období, a když se na to podíváme od začátku roku 2018, světové akcie vyrostly o nějaká 4 %, podobně dividendové i nedividendové, a americké akcie dokonce skoro o 10 %, pokud se bavíme o výnosu v koruně.

Aleš Prandstetter: Leckoho zaujme, jak je to „V“ takové čisté, to už jsme dlouho neviděli, že po poklesu pokračuje relativně čistý růst akcií, uvidíme samozřejmě, jak to bude pokračovat dál.

Tomáš Tyl: Ano.

Výsledková sezóna

Aleš Prandstetter: To, co je podkladem pro ten současný růst, je výsledková sezona. Ta výsledková sezona, alespoň já mám pocit, vypadá zatím stále velmi dobře. My se výsledkové sezoně věnujeme každé tohle vysílání, protože to je ten fundament, na který se musíme neustále dívat a který musíme pořád sledovat.

Tomáš Tyl: Ano. Ta současná probíhající výsledková sezona, což jsou výsledky za čtvrtý kvartál roku 2018, je pořád velmi dobrá, růst zisků je v Americe kolem 16 %. To, co už ale začíná ekonomy zajímat, je výsledková sezona za první kvartál, kdy se ukazuje, že to nebude tak dobré, možná dokonce dojde k nějakému poklesu zisků. Důvody jsou jednak ten vysoký základ minulého roku, kdy v minulém roce rostly zisky o více než 20 % (20 - 30 %), další důvod je shutdown v Americe, to, že maturuje ten cyklus – to vše vede k tomu, že se můžeme dočkat toho, že příští sezona bude o něco slabší. Na druhou stranu to, jak vypadá výsledková sezona, nefunguje tak, že by to ukazovalo a predikovalo, co krátkodobě akcie udělají. Akcie se chovají spíše podle toho, jaký je dlouhodobý výhled, jak to vypadá dlouhodobě, a to je ten hlavní faktor, podle kterého se akcie vyvíjejí.

Aleš Prandstetter: V tom dlouhodobém výhledu nepozorujeme žádnou extra nervozitu nebo to, že by firmy hlásily: „pozor, tady nám nějaký byznys umírá“ nebo něco takového.

Tomáš Tyl: To ani tolik ne, ale důležité je taky to, že ty výsledky jsou potom důležité v dlouhodobém horizontu. Když budou výsledky dobré, zisky porostou, ospravedlňuje to i růsty zisků akcií.

Jsou akcie moc drahé?

Aleš Prandstetter: Když teď akcie vyrostly, nejsou třeba zase už moc drahé?

Tomáš Tyl: Tohle je dotaz jednoho našeho klienta, který nám poslal otázku a odkaz na rozhovor s ekonomem Zámečníkem, který říká: „americké a evropské akcie už se mi zdají drahé, bude lepší počkat, až budou akcie levnější“. My s tím úplně nesouhlasíme, my se domníváme, že vyčkávací strategie by šla aplikovat vždycky. Doba je vždycky nejistá, vždycky to vypadá, že akcie nejsou úplně levné, člověk by mohl pořád čekat a čekat, ale i v těch dobách, kdy se zdá, že se má čekat, ty akcie poměrně rychle rostou. My sice nevíme, co se stane krátkodobě, ale v současné době se domníváme, že akcie nejsou zase tak drahé – třeba podle forward P/E – americké akcie mají 15,6, to není nějaké velké číslo, Evropa má dokonce 12, to je poměrně nízké číslo. Čím blíže jsme k 10, tím jsou akcie levnější, pod 10 jsou už akcie hodně levné, nad 20 zase můžeme hovořit o tom, že jsou hodně drahé, takže teď vidíme, že nejsou nijak zvlášť drahé, a z dlouhodobého hlediska je zajímavé je nakupovat. Z krátkodobého hlediska nevíme. Nevíme, jestli když budeme čekat, dočkáme se levnějších akcií, anebo dražších a prováháme to.

Aleš Prandstetter: Já osobně znám spoustu lidí, kteří už čekají několik let, a pak je to k ničemu.

Tomáš Tyl: Přesně tak.

Zadlužení USA

Aleš Prandstetter: Další otázkou, kterou nám zaslal jeden z klientů, byl dotaz na to, v jaké kondici jsou Spojené státy z hlediska zadlužení a jestli to náhodou není faktor, který může do budoucna zbrzdit růst nebo vést k nějaké recesi nebo nějakému většímu kolapsu třeba části ekonomiky Spojených států. Jak ty to vidíš?

Tomáš Tyl: To je určitě důležitý dotaz. Vidíme, že zadlužování Spojených států, hlavně v krizi, se poměrně zvyšovalo, teď to tempo zvyšování není tak dramatické, vidíme to v grafu, kdo se díváte na video. Co je důležité, USA už byly více zadlužené než v současnosti. Bylo to po druhé světové válce. Proč my se domníváme, že zadlužení Spojených států není tak nebezpečné? Protože Amerika je zkrátka brána jako velmi bezpečný dlužník, zvládli by mnohem vyšší dluhy, možná třeba na úrovni Japonska, kde je dluh vůči HDP ještě výraznější. Protože je to zkrátka supervelmoc, je to ekonomická dominanta, všichni dolary používají, všichni vědí, že Američané udělají maximum pro to, aby ty dluhy splatili, a proto je i přesto brána jako velmi bezpečný dlužník. My se spíše domníváme, že je nebezpečí, že bude snaha ty dluhy monetizovat – popohnat inflaci, což pomůže splácet dluhy – tak se vlastně vyrovnali s těmi dluhy dříve. Takže my se nebojíme ani tak Ameriky, kde je nějaké zadlužení, spíše tu Ameriku pořád preferujeme, protože třeba v Evropě vidíme nějaké věci, které se nám úplně nelíbí.

Aleš Prandstetter: Možná ještě k Americe – americký dluh hodně drží Američané, stejně jako u Japonska, což samozřejmě snižuje nebezpečí toho, že by to zadlužení vedlo k nějakým velkým problémům.

Tomáš Tyl: Určitě.

Alternativní investice

Aleš Prandstetter: Ty jsi už z hlediska toho investičního světa narazil na to, k čemu ještě se dá upínat kromě akcií a dluhopisů. Víme, že existují alternativní cesty, alternativní investice – je to pro klienty dobrá cesta, nebo jsou za tím skrytá rizika, která často nejsou vidět, ale dokážou se pěkně projevit?

Tomáš Tyl: Ty alternativní investice samozřejmě lákají, protože jsou v něčem sexy, jsou takové atraktivní, řada lidí si říká: „no, akcie jsou drahé“ – my si nemyslíme, že jsou – „výnosy na dluhopisech jsou nízké, nemám jít do nějakých alternativ?“. My jsme vybrali několik článků, kde je vidět nějaké srovnání toho, co dělaly alternativy v minulých deseti letech. Výnosy byly přinejlepším jednotky procent, většina strategií v podstatě příliš nefungovala a ten důvod je jednoduchý – nejsou to aktiva, kde by to přinášelo nějaký příjem, nějaké zisky, jako firmy, podnikání. Firmy generují zisky. Nebo když někomu půjčíte peníze a on vám platí úrok – to jsou všechno příjmy. Podobně u nemovitostí dostáváte nájem. Ale tady jsou to strategie zaměřené třeba na komodity, které doufají, že se zvednou jejich ceny, a nejsou tam ty dodatečné příjmy, které by to zlepšovaly, proto my alternativy nedoporučujeme, většinou mají velká rizika a nesplňuje to wealth protection.

Aleš Prandstetter: Já sám jsem byl překvapen, jakou výkonnost ty alternativy měly, speciálně komodity, které jsou často citované jako zajímavé aktivum – ta výkonnost je strašná, i díky speciálním věcem, které u komodit vídáme, jako kontango a podobně.

Tomáš Tyl: Určitě.

Aleš Prandstetter: Děkujeme za pozornost. Díky, mějte se hezky, hezký den.

Tomáš Tyl: Díky za pozornost. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz