Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, inflace v ČR dosáhla meziročně 2,5%, nízké úrokové sazby v Evropě vedou investory k investicím do nemovitostí, roste počet dluhopisů, které se nesplácí, americká ekonomika zůstává silná, evropská ekonomika zpomaluje, poradce jedné zahraniční banky radil akcie podvažovat, centrála radí naopak převažovat.

Týdenní videokomentář - 15. února 2019

Přepis videokomentáře:

Tomáš Tyl: Dobrý den, vítám vás u „Přečetli jsme za vás“. Moje jméno je Tomáš Tyl a je tady se mnou kolega Petr Syrový. Ahoj, Petře.

Petr Syrový: Ahoj, Tomáši, dobrý den.

Vývoj na trzích

Tomáš Tyl: Začneme tradičně tím, co dělaly trhy. Od roku 2018 jsou světové akcie asi +6 %, dividendové o trošku méně. Ten růst od začátku roku hodně vyrovnal poklesy, které jsme zaznamenali v minulém roce, takže teď se blížíme korunovým maximům – všechno je to v korunách – z roku 2018. Když se podíváme jen na rok 2019, od jeho začátku jsou akcie +10 %, americké akcie jsou na tom trochu lépe, evropské zůstaly o trochu slabší, ale ty rozdíly zatím nejsou velké.

Náklady na bydlení rostou

Tomáš Tyl: Petře, první zpráva se týká inflace a toho, že inflace dosáhla 2,5 %, což je vyšší číslo, než na jaké jsme zvyklí, ale není až tak dramatické. Proč je ta zpráva tak důležitá?

Petr Syrový: Ta zpráva je důležitá, protože inflace je velmi velký nepřítel dlouhodobého investora a protože inflace v dlouhodobém pohledu znehodnocuje úspory. My jsme inflaci ze své hlavy za posledních deset let víceméně vytěsnili, protože inflace byla 0 % nebo 0,5 %, takže zanedbatelná, ale pokud nám začne inflace znehodnocovat úspory tempem 2 - 3 % ročně, za deset, patnáct, dvacet let je ta částka výrazně nižší. Další problém nastává v situaci, kdy klienti chtějí ukládat svoje peníze někam na bankovní vklady, spořicí účty – tam ty úrokové sazby už nejsou úplně nulové, ale jsou pár desetinek procenta a pro letošní rok to vypadá, že spořicí účty, termínované vklady přinesou svým uživatelům ztráty.

Jak Evropané reagují na minimální úročení úspor?

Tomáš Tyl: Takže situace na účtech je nízká, inflace peníze znehodnocuje. To, že jsou na účtech a spořicích účtech nízké úrokové sazby, už je delší dobu, v Evropě to taky trvá déle. Jak se investoři například v Evropě chovají, když se tohle děje?

Petr Syrový: O tom hovoří další článek, a ten říká, že investoři hledají jakákoliv aktiva, kde je nějaký výnos, takže jsou populárnější nemovitosti a jsou populárnější dluhopisy. Dluhopisy, které nějaký výnos přináší. U nemovitostí vidíme v celé Evropě, ale i v Čechách, že jejich ceny významně rostou. Tak, jak je levné financování, tak, jak někteří investoři hledají, kam uložit peníze, tak právě peníze tečou do nemovitostí a jejich ceny rostou výrazně nahoru.

Roste počet firem, které přestaly splácet

Tomáš Tyl: V Čechách vidíme, že úrokové sazby jsou nízké, proto lidé také hledají různé alternativy, a protože máme tendenci být „konzervativnější“, poohlíží se řada lidí po různých korporátních dluhopisech, protože třeba úplně nevidí ta rizika, ale už se zase objevují zprávy, že ne všechny dluhopisy jsou na tom úplně dobře. V čem je to pro nás zajímavé?

Petr Syrový: My jsme v posledních letech viděli boom dluhopisů, kdy přicházely různé firmy – malé firmy, nově založené firmy, firmy, které začínaly s podnikáním – žádaly investory o peníze a umisťovaly dluhopisy na trh. Ty dluhopisy nabízely 4 %, 5 %, 6 % a investoři neviděli rizika, viděli jen výnos 5 %, ještě tam někdy dodávali: „je to garantované“ – no, ta firma, která si půjčila peníze, garantuje, že je splatí, ale když ta firma přestane existovat, klient peníze zpátky nedostane, je tam velké kreditní riziko a to se teď začíná objevovat. Teď se začínají objevovat první společnosti, které nedostojí svým závazkům, kde investoři očekávali „zajímavý výnos“ 5 %, 6 % a je dost možné, že budou mít obrovské, možná i stoprocentní ztráty. Jedna z těch společností je společnost Zoot, o které jsme se tady bavili v minulých týdnech. Je to společnost, u které jsme hodnotili dluhopisy pro jednoho klienta, bylo to na podzim roku 2017 a ty dluhopisy nesplnily podmínky pro bezpečnou investici, nesplnily podmínky wealth protection, takže my tyto investice nedoporučujeme, protože nesplňují naše filtrační kritéria pro to, abychom je zařadili do našich portfolií.

Tomáš Tyl: Teď se začíná ukazovat, že ta rizika tam jsou velká. V recesi možná uvidíme ještě více.

Petr Syrový: Vybíráme produkty, které jsou osvědčené na trhu, velké, bezpečnější, kde nejsou rizika, kterým můžeme předcházet, a kreditní riziko je jedno z těch rizik, která musíme hlídat a musíme ho mít vždy na paměti.

Ceny automobilů v Americe rostou

Tomáš Tyl: Pojďme se teď podívat více do světa. My se vždycky díváme na to, co se děje v Americe, v Evropě a často se hovoří o tom, jestli už není nebezpečí krize, jestli už nepřichází nějaký problém. Jak je na tom Amerika?

Petr Syrový: Vždycky sledujeme různé ukazatele, které mluví o tom, jak se vyvíjí ekonomika, jestli přichází krize, a jeden z těch ukazatelů je sektor dopravy. Existuje jeden index, Dow Jones Transportation, který měří společnosti, které se pohybují v dopravě – od leteckých společností přes lodní dopravce po železnice, a ceny akcií v tomto indexu rostly od začátku roku rychleji než celý trh. Tomuto sektoru se daří a tento sektor je jedním z ukazatelů zdraví ekonomiky, protože pokud je větší ekonomická aktivita, více firem vyrábí zboží, to zboží musí někam doputovat, a tak tyto firmy mají větší tržby. Další zajímavost z tohoto sektoru jsou ceny automobilů. Ceny automobilů v Americe rostou, ale přesto si zachovávají své kupující, pořád jsou lidé ochotní za ty automobily platit větší peníze, což ukazuje na zdraví spotřebitelů – že poptávka v Americe, která žene ekonomiku dopředu, pořád stojí na pevných nohou.

Německá ekonomika zpomaluje svůj růst

Tomáš Tyl: Dobře, to je Amerika. Jak ta situace vypadá v Evropě?

Petr Syrový: V Evropě je ta situace dlouhodobě horší, a když přichází nějaká zpráva, nějaké překvapení, je v Evropě spíše negativní než pozitivní a poslední zprávy z Evropy hovoří o tom, že Německo se jen velmi těsně vyhnulo technické recesi. Recese se definuje jako situace, kdy dvě čtvrtletí po sobě HDP klesne. V Německu kleslo v jednom čtvrtletí – ve třetím čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí to těsně zachránili, byli +0,2 %, takže recese technicky nenastává, ale růst se zastavil. Růst zpomaluje a německá vláda revidovala svůj odhad růstu ekonomiky z původních 1,8 % na 1,0 %, takže je vidět, že Evropa zatím roste, ale roste hodně pomalu a ten růst se přibrzďuje. Důvody jsou stejné jako ty, o kterých mluvíme každé „Přečetli jsme za vás“ – Čína, brexit, globální poptávka ho o něco brzdí.

Rada od poradce a centrály stejné banky je různá

Tomáš Tyl: Dobře. Na závěr nemáme úplně zprávu, spíše zkušenost, kterou zažíváme docela často, naposledy jsme ji zažili s jedním klientem, který má peníze u Lichtenštejnské banky. Ten klient, přestože není úplně konzervativní, u nich má jen 15 % v akciích, 85 % v dluhopisech. Teď za ním přišli, poté, co na konci minulého roku byly poklesy, pak přišel růst, s tím, že očekávají, že bude na trhu větší volatilita a že by mu radili, aby vyprodal i těch zbývajících 15 % v akciích a zůstal v dluhopisech a hotovosti. Zajímavé na tom je, že k tomu poslali klientovi materiál, který to měl ilustrovat, psalo se tam něco o zvýšené volatilitě, ale v tom materiálu byl potom poměrně výrazný obrázek, kde bylo vidět, že samotná banka doporučuje akcie převažovat a dluhopisy podvažovat, což je podobný postoj, jako máme my. Co je na tom zajímavé – je vidět, že se často rozchází to, co dělá nějaká centrála, nějaké analytické centrum banky, a to, co dělají konkrétní bankéři. Důvodem možná může být to, že se ta divize vyděsila, když přišly poklesy, báli se, aby jim neutíkali klienti – klient, který je v dluhopisech, v turbulentních dobách spíše neuteče – a úplně neposlouchali to doporučení. Není to poprvé, co jsme se s tím setkali, zdá se nám, že je to věc, která se v bankách může dít docela často – že bankéři ne zcela respektují doporučení analytických centrál a to výsledné doporučení pro klienta se potom nezdá moc rozumné, kdežto to, co doporučují analytici, většinou dává smysl.

Tomáš Tyl: Petře, já ti děkuji za odpovědi a vám děkuji za pozornost.

Petr Syrový: Taky děkuji. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Na shledanou. Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz