Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, americká ekonomika zpomaluje svůj růst, i podle hlavního ekonoma banky Natixis nejsou zatím vidět známky přicházející, situace kolem Brexitu je stále nejasná a řešení se oddaluje, inflace vyrostla na 2,7 % (meziročně, držitelům dluhopisů ZOOT hrozí, že přijdou o všechny své investované peníze

Týdenní videokomentář - 15. března 2019

Přepis videokomentáře:

Aleš Prandstetter: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás u dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Jmenuji se Aleš Prandstetter a se mnou tady je Tomáš Tyl. Budeme spolu komentovat nejen to, že v České republice roste inflace, ale i další věci.

Tomáš Tyl: Ahoj, Aleši. Dobrý den.

Vývoj na trzích

Aleš Prandstetter: Světové akcie – jak se chovají? Teď mi připadá, že se na trzích nic neděje, je to tak?

Tomáš Tyl: Určitě, na trhu se nic významného nedělo. Když se na to díváme v korunách, od minulého týdne to trochu vyrostlo, to znamená, že když bychom se dívali od začátku roku 2018, abychom viděli, co trh dělal i včetně těch propadů, které byly, jsme teď asi +7,7 %, pokud bychom se na to dívali jenom od začátku roku 2019, je trh asi 12,3 %, ale většinu toho udělal v lednu a v průběhu února a teď tam nejsou nijak významné pohyby, lehce nahoru, lehce dolů.

Aleš Prandstetter: Je to vlastně stále o tom, že je tam nějaké to „V“, dolů nahoru. Kdybychom tuto část grafu neviděli, myslíme si, že se celou dobu nic neděje.

Tomáš Tyl: Ano.

Recese nebude

Aleš Prandstetter: Nicméně, samozřejmě různé hlasy varují před tím, že by mohla přijít recese, krize, ale možná to není tak jednoznačné. I ten dlouhý cyklus, který máme za sebou – když se podíváme na ta data, na to, jak na tom celosvětová ekonomika ve skutečnosti je – jsou tam nějaké známky recese?

Tomáš Tyl: Určitě. Jsme v pozdní fázi ekonomického cyklu, takže vnímáme, že recese může přijít, ale teď například vyšel zajímavý článek na Patrii, který říká: „Recese nebude, přijde hladké přistání“, čili že nemusí vždycky následovat nějaká velká recese, může zkrátka dojít k tomu, že ekonomiky jen zpomalí, naberou trochu dech, a potom zase půjdou dál. My to říkáme hlavně proto, že často můžeme slýchat o tom, že přijde krize, bude krize, a někteří lidé si myslí „počkám na tu krizi, počkám, až ty akcie spadnou o 50 %, a pak nakoupím“, ale i když je recese, nemusí nutně přijít krize podobná tomu, co se dělo v roce 2008. Takovéto velké krize na trh nepřicházejí tak často, takže se může stát, že budeme čekat, čekat, ona přijde nějaká recese, která nebude tak hluboká, a my budeme pořád čekat na tu krizi a zjistíme, že nám ten trh třeba utekl dramaticky nahoru místo toho, abychom zainvestovali. Takže jsou scénáře, může nastat krize, buďme připraveni na to, že může nastat krize, ale buďme také připraveni na to, že krize nastat nemusí nebo to nemusí být v několika následujících letech.

Aleš Prandstetter: Dá se říci, že čekání na krizi je vlastně taková spekulace, že to ani není investiční. Člověk, který čeká na krizi, není investor, spekuluje na to, že přijdou nějaké horší časy a že trhy se propadnou a že budou levnější.

Americká ekonomika zpomaluje svůj růst

Aleš Prandstetter: Když se podíváme na fundamentální data o ekonomikách, na jednu stranu tam trošku vidíme, že je – jak jsi říkal – pozdní fáze ekonomického cyklu. Ta se projevuje tím, že se přece jenom ten růst nějakým způsobem snižuje a že, dejme tomu, to riziko – teď neříkám krize, ale třeba nějaké mělčí recese – roste.

Tomáš Tyl: Určitě. Určitě jsme v poslední fázi ekonomického cyklu, k tomu dochází – že ekonomické indikátory zpomalují, dochází k tomu, že analytici revidují směrem dolů svá očekávání, a je to něco, s čím se budeme potkávat. Na druhou stranu, když se podíváme do historie, i v té pozdní fázi cyklu to ještě pořád znamená, že může nastat nějaký růst akcií.

Hlasování o Brexitu

Aleš Prandstetter: Pokud se podíváme na to, o čem se poslední dobou nejvíce píše, nebo to, co se objevuje nejvíce v televizi, je to zase brexit. Možná nebude znamenat tolik, kolik ukazují novinové články a co se děje v televizi, ale asi bychom se k tomu měli nějak vyjádřit, protože to skutečně obsahuje mnoho.

Tomáš Tyl: Určitě. Brexit pro nás pořád bude jedna z těch věcí, která bude vytvářet nejistotu, dokud se nějakým způsobem nerozsekne, a pak, až se rozsekne a bude jasné, co se bude dít, bude to možná nejlepší, protože se o tom už nebude tolik mluvit. Teď zase v Británii proběhlo několik hlasování, v jednom hlasování odmítli dohodu, pak odmítli tvrdý brexit, momentálně jsme se nikam moc neposunuli, pořád je to taková věc, která visí ve vzduchu. U věcí tohoto typu je nakonec vždycky nejlepší, když se to alespoň nějak rozsekne. Samozřejmě, když by došlo na nějaký tvrdý brexit, bude to mít spíše dočasný charakter, protože pro ty státy je nakonec vždycky nejlepší mít nějakou dohodu, dohodnout se, pokračovat v tom, aby byznys mohl fungovat, takže my se domníváme, že to bude mít maximálně nějaký krátkodobý dopad, ale teď to určitě může trochu jitřit emoce, protože je to nerozhodnuté a neví se, co bude dál.

Aleš Prandstetter: Ač je to mezinárodní faktor, jedná se teď spíše o vnitropolitický boj v rámci Velké Británie, dalo by se říct.

Inflace stále roste

Aleš Prandstetter: Pojďme domů. Tady jsme zaznamenali to, že inflace nám postupně nějak tak vzlíná, blíží se ke 3 %, což už je vzdálené od toho cíle České národní banky, a tak nějak nenápadně nám tady vzniká situace, kdy nám čím dál tím víc užírá z úspor, když si vezmeme reálný výnos. Je to tak?

Tomáš Tyl: Určitě. My o inflaci mluvíme často, i když byla nízká, i když jsme ji nepociťovali, to se teď začíná měnit, už ji vidíme. 2,7 %, to už znamená, že když máte peníze na spořicích účtech a vyděláváte něco kolem 1 %, reálně ztrácíte. Podobně je to na státních dluhopisech, kde jsou úroky nízké, takže tyto konzervativní způsoby zhodnocování peněz nepomáhají inflaci překonat, proto my doporučujeme mít dlouhodobě v portfoliu věci, které to překonat dokážou, což bývají často akcie, nemovitosti – to jsou takové typické případy.

Aleš Prandstetter: Kupodivu, nebývá to zlato, které často dokáže stagnovat v ceně, i když je inflace třeba vysoká, takže pozor na to. Co také není řešením, je nakoupit si jeden vysoko úročený dluhopis, a pak čekat, že z něj budu dostávat vysoké úroky donekonečna, nebo aspoň do doby splatnosti.

Tomáš Tyl: Ano, určitě, je to tak. Lidé někdy mají pocit, že právě tím, že koupí tyto korporátní dluhopisy, se kterými se roztrhl pytel – my o tom často mluvíme, že je jich na trhu hodně – tu inflaci překonají, ale ty mají zase svá specifická rizika, která, hlavně pokud přijde nějaké zpomalení a recese, mohou přijít ve větší míře.

Držitelé dluhopisů Zootu přijdou o stamiliony

Tomáš Tyl: To, co se může dít, můžeme vidět na příkladech dluhopisů Zootu, kde se teď hovoří o tom, že držitelé dluhopisů nedostanou skoro nic, protože přednostně budou uspokojeni věřitelé, kteří mají nárok před nimi, a ti, kdo drží dluhopis, nedostanou skoro žádnou částku. A teď si vezměte, kolik maximálně dluhopisů vám v portfoliu musí zkrachovat, aby vám ještě zůstal výnos z těch dluhopisů, které v tom portfoliu máte.

Aleš Prandstetter: Aby zůstal třeba alespoň na úrovni spořicího účtu.

Tomáš Tyl: Pokud máte jen několik dluhopisů, to riziko může být značné, spíše riskujete, že přijdete o velkou částku.

Aleš Prandstetter: Přesně tak. My to tady probíráme poměrně často, ale chceme před tím opravdu varovat, není to jen o jednotlivých dluhopisech, ale pozor třeba i na Zonky – půjčování lidem peer to peer – může se tam skrývat podobné riziko. Takže jen tolik k tomu, i když zajímavý výnos tam třeba najdete.

Aleš Prandstetter: Díky, Tomáši, myslím, že jsme pokryli dnešním vydáním to, co se událo za minulý týden. Díky za pozornost. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Taky díky, děkuji za pozornost, na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz