Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, po růstu trhů jsme u našich klientů zkontrolovali objem akciové složky portfolia, portfolio manageři aktivních fondů zaostávají za benchmarkem, Norsko od roku 1990 investuje přebytky z prodeje ropy do státního fondu, penzijní fondy v USA nastavily vysoké plánované , spotřebitelé jsou v dobré kondici v Německu i USA, další přečetli jsme za Vás bude až 26.4.2019

Týdenní videokomentář - 16. dubna 2019

Přepis videokomentáře:

Aleš Prandstetter: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vítám vás u dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Moje jméno je Aleš Prandstetter a se mnou je tady Petr Syrový. Ahoj, Petře.

Petr Syrový:Ahoj, Aleši. Dobrý den.

Aleš Prandstetter:Budeme se bavit nejen o tom, co dělají trhy, ale i o tom, co jsme si přečetli, že se děje ve světě. Pojďme na to.

Dění na trzích

Aleš Prandstetter:Řekl bych, že trhy poslední dobou asi vyčkávají před výsledkovou sezonou, která se kvapem blíží po tom prvním čtvrtletí, kdy podstatně vyrostly, teď ten růst samozřejmě již není tak významný. Světové akcie vzrostly o 16,1 %, americké byly zase jedny z těch nejlepších, o 17,5 %, dividendové vzrostly o 13,4 % - všechno v koruně. To znamená, že nám pomáhal i trochu posilující dolar. Když ses minule bavil s Tomášem Tylem, říkali jste si, že se vrátíme k tomu, jak akciová složka u investorů vypadá a co případně budeme dělat. Můžeš to, Petře, nějak okomentovat?

Akcie rostly

Petr Syrový: Akciová složka nám vyrostla, respektive akciové trhy poměrně významně vyrostly. My jsme někdy na Vánoce říkali: „využijme nízkých cen k nákupu“, to znamená, že v některých portfoliích mohlo dojít k tomu, že je akciová složka větší, než bychom chtěli, že je tam více akcií, než kolik odpovídá plánu. My jsme se podívali jednotlivě na všechny klienty a v případech, kde zjišťujeme, že těch akcií je více, než kolik bychom chtěli, budeme klienty v týdnu od 15. dubna kontaktovat a budeme jim navrhovat redukci těch akcií, které jsou nad limit. Jinak pořád dál platí, že zůstáváme mírně převáženi v akciích, na tom se pořád nic nemění.

Aleš Prandstetter:Ale mírně, tudíž upravujeme portfolia tak, aby to bylo mírně.

Petr Syrový: Ano. Aby to zase nedošlo do toho druhého extrému, aby tam nebyla ta hamižnost, když trhy rostou – „roste to, mějme těch akcií více“.

Aleš Prandstetter:Přesně tak.

Názor investorů

Aleš Prandstetter:Dále co jsme si přečetli na Patrii, název byl: „Názor investorů o ETF a indexových fondech může být mylný“, ale v tom článku se vlastně nakonec řešilo i něco trošku jiného, což bylo ještě zajímavější.

Petr Syrový: Řešily se tam výkony aktivně spravovaných fondů a portfolio manažerů a ty transakce výzkumníci té studie rozdělili do dvou kategorií. První kategorie, to byly transakce, které byly vynucené kvůli přítoku a odtoku peněz, tak jak lidé přinášejí peníze nebo odčerpávají peníze. Druhá kategorie transakcí, to byly transakce, které dělal portfolio manažer na základě vlastní úvahy – protože se mu nějaká akcie líbí, koupí ji, nebo nelíbí, prodává ji. Zjistilo se, že transakce, které jsou dělané na základě vlastní úvahy portfolio manažera, mají zajímavý výnos a snesou srovnání s indexem, s benchmarkem, nebo ho v některých případech dokonce překonávají. A proč aktivně řízené fondy zaostávají za indexem? To je vysvětlitelné chováním investorů, takže problémem je chování investorů, nikoliv chování nebo schopnosti portfolio manažerů fondu.

Aleš Prandstetter:Takže investoři svými emocemi nabourávají výkon fondu, do kterého investují, dá se říci.

Petr Syrový: Přesně tak. Když přinášejí peníze, když jsou trhy drahé, portfolio manažer musí nakupovat za vysoké ceny. A tomu, jak souvisí chování investorů s tím, co dělají trhy, se věnujeme v naší jiné relaci, ve fund flow.

Norský státní fond

Aleš Prandstetter:Když se podíváme na další zajímavé téma, které sledujeme už delší dobu – Norský státní fond, který investuje peníze, které pocházejí z výnosů z těžby ropy – vidíme, že on se taky chová poměrně zajímavě, i ve vztahu k tomu, čemu my říkáme wealth protection.

Petr Syrový: Je to fond, který chce investovat na hodně dlouhý časový horizont, který chce investovat tak, aby se z něj dala vybírat renta, aby ta renta byla poměrně jistá a aby se dala vybírat dlouhou dobu, a 70 % ze svých prostředků umisťuje do akciových investic. To je číslo, které je velmi blízké tomu našemu číslu, protože my říkáme, že vyvážený rentiér by měl mít v dnešní době zainvestováno 60 % v akciích, dynamický nebo lidé, kteří budou čerpat rentu až za několik let, o něco více a budou se blížit tomu číslu 70 %.

Aleš Prandstetter:Ta zpráva, která byla zajímavá, byla o tom, že Norský fond zvyšoval alokaci v akciích a na to konto vymisťuje mezi jinými i české dluhopisy, obecně dluhopisy rozvíjejících se trhů ven z portfolia.

Petr Syrový: Na té zprávě nás zaujalo to, že při pohledu ze zahraničí, zvenku, když portfolio manažer řekne, že bude prodávat dluhopisy emerging markets zemí, jsou to země, jako je Chile, Izrael, Korea, Jihoafrická republika, Thajsko a mezi tím mimo jiné Česká republika. Když se na trh díváme my z České republiky, připadá nám, že jsme důležití, ale při pohledu zvenčí jsme stejně důležití jako Chile, Thajsko, Korea.

Americké penzijní fondy

Aleš Prandstetter:Pojďme se investičně podívat ještě na penze. Zajímavý článek o tom, že penzijní závazky jsou vyšší, než kolik penzijní fondy a schémata vydělávají, což ve finále nemusí vést k dobrým výsledkům.

Petr Syrový: Přesně tak. Posledních deset let trval dlouhý býčí trh a akciové trhy přinesly zajímavé výnosy, přesto jsou některé penzijní společnosti v Americe v problémech, protože těch posledních deset let bylo výjimečných – máme velmi nízké úrokové sazby, skoro nulové, nebo mezi nulou a 2 %, a dluhopisová složka portfolia nepřinesla žádné zajímavé výnosy. Když ty penzijní společnosti ta schémata vymýšlely a nastavovaly je, opřely se o výsledky trhů v 80. a 90. letech, kdy dluhopisová složka měla vysoké výnosy a klesající úrokové sazby hnaly ceny dluhopisů nahoru, a nastavily nereálně vysoká očekávání a ta se jim dnes nedaří splnit. My, když jsme nastavovali, jak vysokou rentu budeme čerpat z našich portfolií, nevycházeli jsme z posledních třiceti let, protože posledních třicet let má jeden dluhopisový scénář – vysoké sazby, které klesají. My jsme při tom nastavování vyšli z toho, co předvedly trhy za posledních sto let, a máme tam daleko pestřejší paletu toho, co ty trhy předvedly, jsme připraveni na více scénářů – i na scénáře nízkých sazeb, i na scénář pokles sazeb a podobně.

Dotaz od klienta

Aleš Prandstetter:Ještě jsme dostali zajímavou otázku a opět od klienta: lidem v Americe i v Evropě se daří – vysoká zaměstnanost, růst mezd – jak to, že se to nepromítá stejně do německé a americké ekonomiky?

Petr Syrový: Je to jiným principem fungování té německé ekonomiky a americké ekonomiky. Americká ekonomika stojí z velké části na svém domácím spotřebiteli a to, co ta ekonomika vyrobí, si také sama spotřebuje. Hnacím motorem americké ekonomiky je spotřebitel. Takže přesně to, co se teď děje v Americe – vysoká zaměstnanost, růst mezd – to táhne tu ekonomiku kupředu.

Aleš Prandstetter:Kdežto v Evropě, tam naopak tenze vůči Číně poškozují obchod, na kterém stojí německá ekonomika.

Petr Syrový: Německá ekonomika stojí na exportu, a tam byl problém právě v Číně anebo s brexitem. Takže i když se německým zaměstnancům daří dobře, oni netáhnou ekonomiku, ekonomiku táhne export.

Další „přečetli jsme za vás“ bude až po velikonocích

Aleš Prandstetter:Děkuju za komentář, Petře. Já bych jen chtěl ještě upozornit, že příští díl „Přečetli jsme za vás“ bude až za čtrnáct dní, o Velikonocích ho nebudeme dělat, takže si užijte krásné Velikonoce a mějte se hezky. Na shledanou.

Petr Syrový: Mějte se hezky. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz