Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, česká koruna se u investorů změnila z „miláčka na vyděděnce, na některé sektory může mít obchodní válka mezi USA a Čínou velký dopad, někteří novináři nebo analytici používají tzv. Shillerovo P/E pro hodnocení trhu, jestli je přeceněn nebo podceněn, tento ukazatel má ale své nedostatky, ve světě sledujeme trend zvyšující se transparentnosti a menší tolerance k využívání daňových rájů k ochraně zisků před zdaněním

Týdenní videokomentář - 21. května 2019 Přepis videokomentáře:

Tomáš Tyl: Dobrý den, vítejte u našich zpráv, moje jméno je Tomáš Tyl a dnes tady je se mnou kolega Aleš Prandstetter. Ahoj, Aleši.

Aleš Prandstetter: Ahoj, Tomáši. Dobrý den.

Dění na trzích

Tomáš Tyl: Jdeme na to. Co se dělo na trzích? Od minulého týdne se toho vlastně moc nezměnilo, i když akcie šly ještě o něco níže, pak se trochu vrátily nahoru – celkově když se díváme od začátku roku 2018, to znamená rok a necelých pět měsíců, světové akcie vyrostly asi o 10 %. V posledních několika týdnech byla na trhu trochu větší volatilita, akcie trochu poklesly. Hlavním důvodem k tomu byly obchodní války nebo jisté špičkování mezi Amerikou a Čínou, zavádění některých cel. Když se podíváme na ten obrázek, jak vypadal od začátku roku, z těch vrcholů jsme sestoupili u světových akcií na asi 15 %, když se bavíme o dividendových akciích, ty vynesly o něco méně, asi 13 % od začátku roku - v koruně, to je důležité.

Česká koruna

Tomáš Tyl: První zpráva, kterou tady máme, se týká české koruny. Analytici často predikují české koruně, že poroste, loni ten predikovaný růst byl kolem 3 %, ale nedostavil se. Čím je to? Co se děje?

Aleš Prandstetter: Možná nejenom analytici, ale i Česká národní banka viděla to, že koruna by měla růst, měla by nějakým způsobem posilovat. Samozřejmě je to hodně vztažené na makroekonomické prostředí České republiky, ale pro nás by z toho spíše mělo jít poučení, že i když se někdy zdají být názory jasné, úplně se nevyplatí věřit jenom jednomu trendu – vzpomínám si před rokem, rokem a půl bylo každému jasné, že koruna přece musí posilovat, teď už je to mnohem roztříštěnější. Ten trh je nevyzpytatelný a často si najde jiný scénář. Na koruně je to pěkně vidět – i když je vlastně docela dobře stabilní, novináři si toho začínají všímat a začínají opět přemýšlet, kam se koruna vydá. Nás obecně nejvíce zajímá koruna k dolaru, protože dolarových aktiv máme nejvíc. Je potřeba si ale uvědomit, že tady to je funkcí spíše té vazby euro dolar, protože ta je pro tuto vazbu určující, ten souvztažný pár koruna euro je pak ten další vývoj, kterého si všímáme. Na obou vidíme poslední dobou stabilitu, predikovat obecně měnové kurzy je vždycky trošku složité.

Tomáš Tyl: Já bych možná doplnil, že u portfolií našich klientů považujeme za důležité nespoléhat na nějaké měny, ale měnově diverzifikovat – mít tam i další měny, ne jen tu korunu – abychom se nemuseli bát o to, jestli nějaký scénář nastane nebo nenastane. Diverzifikace, to je to, co pomáhá, kdyby docházelo k nějakému lokálnímu hodně špatnému scénáři s korunou – aby nás nějaké ostatní měny mohly chránit.

Aleš Prandstetter: Přesně tak.

Obchodní války

Tomáš Tyl: Další zpráva, kterou tady máme, se týká zase těch obchodních válek, o kterých už jsme hovořili. Jde o to, že obchodní války probíhají mezi Amerikou a Čínou, ale dotýkají se i Evropy. Jak to?

Aleš Prandstetter: Dokonce Evropy možná nakonec více než Ameriky, protože Evropa je hodně zaměřená na obchod, zvlášť třeba automobilky, o nichž se hodně hovoří, jsou přesně ty, které jsou hodně závislé na mezinárodním obchodu, to znamená německé automobilky, ten německý motor, jak se říká, tak je tomu tady i ve skutečnosti, protože automobilový průmysl v Německu je skutečně velmi rozvinutý. V posledních dnech, možná týdnech, jsme zase viděli, že to dohadování se o clech nějakým způsobem eskaluje, náš názor je pořád ten, že úplně do krajnosti to zřejmě ani jedna z mocností, nebo ani jeden ze státníků, jak čínský prezident, tak prezident Trump nebudou hnát, ale je potřeba si uvědomit, že někdy to sektorové zaměření může být velmi nebezpečné, že ten jeden sektor může velmi poškodit nějaká dílčí zpráva – nemusí to být zrovna obchodní války, ale třeba i něco jiného – a proto tady opět máme tu mezisektorovou diverzifikaci. Můžeme samozřejmě nějakým způsobem nadvážit nebo podvážit jeden sektor, ale musíme udržovat nějaké ty hlavní vztahy v portfoliu, aby z jedné světové události nebylo nějakým způsobem významně poškozeno. To si myslím, že je důležité, ale to tady opakujeme vlastně pořád.

Shillerovo P/E

Tomáš Tyl: V souvislosti s akciemi a tím, kde jsou, se často hovoří o tom, jestli už nejsou drahé, a občas někdo používá takzvané Shillerovo P/E, které počítá zisky za posledních deset let, a na základě toho hodnotí, že akcie už jsou možná příliš drahé, ale tento ukazatel má i svoje určité mouchy. Jaké to jsou?

Aleš Prandstetter: Shillerovo P/E je určitě jeden z ukazatelů, který je velmi zajímavý a vyplatí se na něj minimálně občas podívat, protože přece jen něco indikuje, ale je potřeba vědět, že není samospasitelný, ostatně jako většina indikátorů. Je potřeba vidět investiční svět v souvislostech. Shillerovo P/E má trošku problém v tom, že jak bere těch deset let zpátky, padají mu tam teď ty hodně špatné roky, to znamená, že až se posune čas, Shillerovo P/E se zřejmě najednou velmi zlepší, nebo poměrně značně zlepší. Je potřeba si tohle uvědomovat a nevidět to jen jako číslo, ale vidět i ty vztahy mezi těmi jednotlivými ukazateli.

Tomáš Tyl: Ono to také hodně souvisí s tím, že to „E“, ty zisky, které se tam počítají, se v průběhu času měnily, takže Shillerovo P/E má hodně dlouhou historii, ale docházelo k různým účetním změnám, jak se ten zisk počítá, a díky tomu některá čísla z minulosti nemusí úplně odpovídat tomu, jak je to v současnosti, a vlastně když si člověk poslechne i samotného Shillera – ten v tomto bývá mnohem méně radikální než někteří zastánci Shillerova P/E a sám často hovoří o tom, že má vlastně pořád podstatnou část portfolia v akciích.

Aleš Prandstetter: Občas jsou fanoušci Shillerova P/E příliš velcí fundamentalisté a jsou příliš zaměřeni na tento ukazatel.

Daně

Tomáš Tyl: Poslední zpráva, kterou tady máme, se týká daní. Říká se, že daně jsou to, co platí střední třída, aby chudí nezabili bohaté, ale v poslední době se některé státy snaží posvítit si i na ty bohatší. Čeho se týká ta zpráva, kterou tady máme?

Aleš Prandstetter: Možná toho, že to tvoje pořekadlo, které jsi řekl, příliš zdomácnělo a už i orgány činné v daňovém řízení ho slyšely a vidí, že se musejí zaměřit i na ty výše příjmové. Je to pořád o tom, že nemá smysl si tady nějakým způsobem moc hrát, je vidět, že i Panama Papers – u kterých už jsme skoro zapomněli, kdy to bylo, před kolika lety – jak postupně studují ty daňové zprávy, ty dokumenty, začínají si postupně vybírat jednotlivé lidi a dochází k raziím a setrvačnost pořád v těch daňových věcech funguje velmi silně, takže opět pozor na to, abychom si zbytečně nedělali nějaké problémy.

Tomáš Tyl: Nikde se ty daně nesnažit obcházet, protože přichází doba, kdy se to bude čím dál tím více řešit.

Aleš Prandstetter: Přesně tak. Je na to technologie, takže pozor.

Tomáš Tyl: Proto se potom třeba i my snažíme našim klientům říkat nebo dávat nějaké podklady pro jejich daňové poradce, aby mohli ty daně správně spočítat a aby nedocházelo k tomu, že si na ně potom někdo vzpomene, že by něco neodvedl správně.

Aleš Prandstetter: Přesně tak. Snažíme se pomáhat i v tomto. A nepřímo upozorňovat na to, že daně je potřeba platit.

Tomáš Tyl: Určitě. Já ti děkuji za odpovědi, Aleši, a vám děkuji za pozornost.

Aleš Prandstetter: Díky moc, mějte se hezky.

Tomáš Tyl: Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz