Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, růst na technologických akciích vede k obavám z bubliny jako v roce 2000, to že není na akciích bublina neznamená, že některé akcie nemohou zažít volný pád, Čína má nyní přebytek úspor a proto Číňané po světě investují.

Týdenní videokomentář - 28. května 2019

Přepis videokomentáře:

Aleš Prandstetter: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, moje jméno je Aleš Prandstetter a vítám vás u dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Se mnou je tady Tomáš Tyl. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Aleši. Dobrý den.

Dění na trzích

Aleš Prandstetter: Pojďme se na to hned vrhnout. Co se dělo na trzích? Od začátku roku 2018 jsou světové akcie výše zhruba o 10 %, poslední dobou nám trošku zkorigovaly, nicméně dá se říci, že to je v rámci nějakých tržních výkyvů.

Tomáš Tyl: Určitě.

Aleš Prandstetter: Od začátku roku 2019 máme stále takový ten pozitivní obrázek, akcie rostou velmi zajímavě. Nejlepší je Amerika, jak od začátku roku 2018, tak letos. Nejhůře jsou na tom samozřejmě emerging markets. Samozřejmě říkám proto, že se tam přece jen něco děje, známe to, co se v současné době děje kolem obchodních válek, a budeme se tomu věnovat.

Růst na technologických

Aleš Prandstetter: Často někdo říká, že na akciích je bublina, že jsou příliš vysoko, protože třeba atakují historická maxima. V současné době jsou na těch maximálních úrovních mnohé technologické akcie. Tomáši, je na technologiích bublina?

Tomáš Tyl: O technologiích se určitě hodně hovoří, akcie za poslední roky výrazně rostly, a právě proto se v Morning Star podívali, jak vypadá situace nyní, a srovnali to s rokem 2000, kdy na technologických akciích jednoznačně bublina byla. Autor John Rekenthaler dochází k závěru, že teď ta situace zdaleka není tak vyhrocená jako předtím. Jsou tam nějaké podobnosti, jsou třeba některé firmy, které už jsou na trhu dlouho, ale nejsou úplně profitabilní – teď jsou to například Uber nebo Lyft, které měly IPO – ale na druhou stranu to pořád ještě nejsou takové ty firmy, které nedělají vůbec nic, které nemají ani tržby a mají jen sliby budoucích zisků, jsou to spíše firmy, které budou potřebovat nějakým způsobem upravit strukturu, takže tady už je vidět první rozdíl. Do IT teče hodně kapitálu, to je hodně podobné jako v té situaci předtím, je řada private equity fondů, které do toho investují a boostují to, ale na druhou stranu, když se podíváme na další věci, například jaké ty firmy předtím byly, jaké firmy tvořily velkou část toho sektoru, a takové ty „dotcom“ firmy – to byly firmy, které negenerovaly pořádně žádné tržby, rozhodně neměly žádné zisky, bylo to jen o slibech budoucích zisků, kdežto teď většina toho technologického sektoru jsou firmy jako Apple, Microsoft, Google, které generují velké zisky a díky tomu patří ke špičce. Takže růst technologií je těmi zisky hodně odůvodněný a je to vidět i na valuacích – v roce 2000 měl technologický sektor P/E 90, nyní má 23. 23 je nadprůměrné, avšak technologie byly vždycky o něco dražší, ale 90 – to byla ta čísla, která ukazovala na bublinu. Takže z tohoto pohledu to nevypadá, že by o bublinu na technologiích šlo.

Aleš Prandstetter: Dobře, čili dá se říci, že těžiště toho sektoru je zdravé, má vysoký růst zisků, a tudíž ta valuace je opodstatněná.

Tomáš Tyl: Ano, samozřejmě. Rozhodně to není mánie jako v roce 2000.

Na akciích není bublina

Aleš Prandstetter: Nicméně když obecně říkáme, že na akciích není bublina a je to v pořádku, neznamená to, že některý dílčí sektor nebo akcie nemusí být v problémech. Když jsme se dívali na poslední zprávy, všimli jsme si, že se hodně píše o Tesle, která se teď možná nachází v takovém období, kdy se jí úplně nedaří. Další akcií je Thomas Cook – který je také poměrně známá společnost, zvláště historicky – cestovní kancelář, která pravděpodobně už i končí svůj život.

Tomáš Tyl: Ano, je to tak, Thomas Cook ztratil za poslední rok asi 90 %, někteří analytici si myslí, že hodnota je v podstatě nulová. Co se týče Tesly, o té se hodně hovoří, má charizmatického šéfa, který občas – někdy trochu neuváženě – tweetuje, i když po té, co dostal pokutu, se to asi trochu zlepšilo. Každopádně je to firma, o které se hodně hovoří, a její akcie byly hodně boostovány právě tím, na druhou stranu když se někdo podívá na ty výsledky, nejsou nic moc, takže není ani divu, že od začátku roku je Tesla -40 %. Důležité je, že i když celý trh roste, budou společnosti, kterým se dařit nebude, a proto je vždycky důležitá diverzifikace, proto my ve Fichtner hovoříme o konceptu wealth protection, ochrana majetku, a ta znamená nedávat do nějakých jednotlivých akcií nebo třeba korporátních dluhopisů příliš velkou část majetku, protože vždycky může dojít k tomu, že se nějaké firmě nebude dařit, zkrachuje, nebude moci splatit dluhopisy a tak dále. A proto diverzifikujeme, těžiště portfolia tvoří široce diverzifikované indexové produkty ETF – to je ten přístup, který uplatňujeme.

Nebezpečí číhá i na rozvíjející se trhy

Aleš Prandstetter: Když už se bavíme o těch řekněme negativních věcech, které se na trhu objevují, teď je možná pod největším tlakem Asie, Čína. Pozorujeme Trumpovu tweetovou aktivitu. My se k tomu vlastně v „Přečetli jsme za vás“ téměř pokaždé vracíme a je fakt, že jsou toho plné noviny, nedá se tomu vyhnout a hýbe to s trhy, takže se tomu musíme věnovat – teď možná zase z trošku jiné stránky.

Tomáš Tyl: Ano, určitě. O Číně se nyní hovoří v souvislosti s obchodními válkami, ale ten článek od společnosti Natixis, který je na Patrii a který jsme sem dali, říká, že Čína má hlavně dlouhodobě velký problém. Teď sice generuje přebytky úspor, které vedou k tomu, že Číňané všude nakupují, ale na druhou stranu s demografií může přijít to, že čínská populace stárne a může mít tendenci peníze stahovat – politiku jednoho dítěte sice už opouštějí, ale pořád demografii poznamenala. Proti tomu pak zase může jít to, že tam roste střední třída, ale každopádně jsou na rozvíjejících se trzích velká rizika a je vidět, že si ta rizika možná i někdo uvědomuje, protože Petr Kellner na PPF dává i Home Credit, půjčující společnost, která teď hodně působí v Číně na trh, a jsou v té pozici, kdy ji chtějí prodávat ostatním, a většinou když někdo dělá IPO, prodává v ten pro něj nejvhodnější okamžik.

Aleš Prandstetter: Je to právě takové pravidlo, „zcashuju“ když je byznys na vrcholu, a možná i to cosi indikuje, protože Petr Kellner měl vždycky dobrý nos na tyto věci.

Tomáš Tyl: Určitě. Proto s emerging markets, s rozvíjejícími se trhy opatrně.

Aleš Prandstetter: My vlastně i celkově oceňujeme to, že na těch stabilních trzích je to právní prostředí, podnikatelské prostředí mnohem bezpečnější a dává nám větší smysl být tam.

Jak vysvětlit ETF

Aleš Prandstetter: My se ještě možná podíváme na to, co psal náš kolega Petr Syrový, možná by to pro leckoho mohlo být zajímavé. On vysvětloval svému synovi, co to je ETF.

Tomáš Tyl: Ano, ano. Máme tady článek od Petra, kde říká, jak svému synovi vysvětlil, co vlastně ETF nebo investování do nějakých fondů je, a vysvětloval mu to tak, že chtěl, aby se podíval kolem sebe a říkal: „Podívej se, tohle je telefon od Apple a od Apple máme kousíček v portfoliu, tady je auto, které vyrábí třeba Volkswagen, a kousíček Volkswagenu je také v portfoliu.“. Ukazoval mu na produktech, které známe a se kterými přicházíme do styku, společnosti, které on skrze ETF vlastní, protože vlastní nějaké diverzifikované portfolio akcií, a na tom bylo velmi dobře pochopitelné, co se vlastně děje, a potom když došlo k tomu, že trh klesal, Petr to svému synovi říkal, aby otestoval, jak to vnímá, a syn se ho zeptal: „Ale pořád vlastníme ty firmy, že ano?“ a on odpověděl: „Ano, pořád máme ty firmy.“ „No, tak pak je to v pořádku,“ protože si uvědomoval, že ty firmy vidí to, že dělají nějaký obchod, nějaký byznys, mají zisky, a i když zrovna krátkodobě klesají, má smysl je dlouhodobě vlastnit.

Aleš Prandstetter: Zkrátka že akcie není žádné imaginární aktivum.

Tomáš Tyl: Přesně tak.

Aleš Prandstetter: Mějte se hezky, děkujeme vám za pozornost a na shledanou.

Tomáš Tyl: Děkuji, na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz