Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, světová banka očekává nižší růst světového HDP, v USA jsou sazby výše, FED může lépe reagovat v případě zpomalení ekonomiky, důležitý je skutečný fundament, ne titulky v novinách

Týdenní videokomentář - 11. června 2019

Přepis videokomentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“, moje jméno je Petr Syrový a dneska si budu povídat s Tomášem Tylem. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Petře. Dobrý den.

Dění na trzích

Petr Syrový: Hned se pojďme podívat na to, co dělaly akciové trhy od začátku roku 2018. Vidíme, že od roku 2018 světové akciové trhy rostly o 8 %, a dnes tam máme jedno číslo navíc, které běžně nemíváme, a to je, že emerging markets za stejné období klesly o 4 %, to znamená, že světové akcie jsou +8 %, emerging markets jsou -4 %. Emerging markets za ten rok a půl za vyspělými trhy, za zbytkem světa zaostávaly, protože ty obchodní války, které se teď propírají v médiích nebo ke kterým dochází v poslední době, mají právě na emerging markets větší dopady. Podobný obrázek vidíme i od začátku roku 2019, zase světové akcie jsou asi +12 % a emerging markets jenom 6 %. Emerging markets i od začátku roku, za těch pět měsíců, za zbytkem trhu zaostávají.

Růst v Evropě zpomaluje

Petr Syrový: Pojďme, Tomáši, na nějaké ekonomické zprávy. Máme tady několik zpráv z ekonomiky. Co ty zprávy říkají?

Tomáš Tyl: Jedna z těch zpráv říká, že světová banka odhaduje, že globální ekonomický růst bude o něco nižší, než se původně očekávalo. Oni říkají: „Amerika bude zhruba podle očekávání, ale vidíme zpomalení v Evropě“, a to je něco, co souvisí s těmi obchodními válkami, o kterých jsi mluvil u emerging markets, protože Evropa do emerging markets hodně dodává, takže to na ni zase má zpětně vliv. To oživení v tom ekonomickém cyklu je tady křehčí a ukazuje se, že ekonomický růst zpomaluje a zpomaluje rychleji, než se původně očekávalo. Je to vidět i na dalších ukazatelích – nižší inflace, která je s tím spojená, v Evropě jsou nulové sazby, nízké sazby a vypadá to, že ještě nějakou dobu nízké sazby budou – takže se ukazuje, že platí to, co my říkáme pořád: Evropa na tom není dobře, ukazují to i další čísla – třeba právě od světové banky.

V USA jsou sazby výše

Petr Syrový: Minulý týden jsme zažili na akciových trzích růst. Čím byl ten růst způsobený?

Tomáš Tyl: Jedna z věcí, co ho způsobily, byla možnost, že FED sníží sazby. Je to zase taková rychlá zpráva, nemá smysl na takový růst vyvolaný takovouto krátkodobou zprávou nějak více spoléhat, ale co je na tom zajímavé a důvod, proč to máme ve zprávách, je, že to je ta lepší pozice Ameriky. Amerika nejenom, že je na tom lépe z hlediska růstu, ale také tím, že FED už zvýšil sazby, takže jsou vyšší, má mnohem lepší šanci reagovat na to, když nastane nějaké zaškobrtnutí, takže zatímco Evropa s nulovými sazbami musí zase začít dělat kvantitativní uvolňování nebo nějaké podobné operace, FEDu stačí zkrátka začít trochu snižovat sazby a tím té ekonomice pomoci. Takže i to je další důvod, proč my Ameriku preferujeme – protože je v celkově lepší pozici a i z hlediska monetární politiky i z hlediska obchodních válek je ten, kdo ty ostatní tlačí a je v lepší pozici. Stejně tak z hlediska toho FEDu.

Důležitý je skutečný fundament

Petr Syrový: Často nás zaujmou nějaké zajímavé titulky v novinách. Máme tady zase připravených několik málo příkladů. Co nás zaujalo, Tomáši, za titulky v novinách?

Tomáš Tyl: My to rádi opakujeme – existuje nějaký kontrast mezi tím, co je napsáno v těch titulcích, a co se potom dozvíme, když jdeme do hloubky. První se týkal obchodů za duben a čísel, která byla pozitivnější, protože v dubnu byly Velikonoce. Když ty Velikonoce spadnou náhodou do jiného měsíce, protože se nějakým způsobem pohybují, nebo se změní nějaký svátek, najednou ta čísla mohou vypadat úplně jinak a je to zase nějaká zpráva, která z dlouhodobého hlediska není až tak důležitá. Další zpráva, kterou jsme tady měli, je typický titulek: „Kam se řítí americký dolar?“. Když se podíváme na americký dolar oproti euru od začátku roku, je na něm velký klid, nic moc se tam neděje, a že bychom řekli, že se někam řítí, to určitě nenastává. Je to opět titulek, který má chytit čtenáře, případně – tento článek napsala společnost Broker – může být cílem, aby někdo na ty pohyby obchodoval, ale dolar se momentálně nikam dramaticky neřítí. Poslední článek: „Amazon za 3000 dolarů“ už sám rozebírá ten titulek. Ten článek je velmi dobře zpracovaný a ukazuje, že když někdy vidíme, že akcie rostou, často přicházejí takové hodně pozitivní předpovědi typu Amazon vyroste právě až na 3000 dolarů, ale když se pak podíváme, jaké fundamenty by za tím musely být, aby ta firma takovýmto způsobem vyrostla, ukazuje se, že by se tržby musely zdesetinásobit, ovšem u jedné z největších společností na světě není moc kam růst. Když je ta společnost relativně malá, může vyrůst na desetinásobek, ale samozřejmě když jste gigant, úplně možné to není. Proto my o těch zprávách chceme také hovořit – abychom ukázali, kde se liší titulek nebo kde se vyplatí jít více do hloubky, vidět pod povrch a udělat si na to názor vlastní, nejenom z toho titulku.

Sto let koruny

Petr Syrový: Poslední článek, který jsme připravili, je takový nadčasový článek, který se dívá na posledních sto let s korunou a dívá se na různé věci, které se s korunou děly. Co se dělo zajímavého s korunou v posledních sto letech?

Tomáš Tyl: Tohle je článek z dílny ČSOB, který vyšel na Peníze.cz, a nám se hodně líbí, protože ukazuje právě na těch sto letech koruny, co všechno se s tou měnou může dít. Kromě známých věcí jako měnová reforma tam bylo zabavování majetku v době války, potom po válce měli problém ti, kdo měl účty – ne všechno se otevřelo, i předtím, když se poprvé vydávaly bankovky, jich stát část vydal ve formě dluhopisů, které potom třeba po roce 1949 už nesplácel, pak celé období komunismu bylo z hlediska měny takové podivné – Tuzex a tak dále – různé kurzy, v devadesátých letech přišla devalvace a vysoká inflace. To jsou všechno věci, které můžeme potkávat, a říct si, že v příštích sto letech nás to nepotká, by bylo velmi odvážné. Pravděpodobně nás můžou potkat nějaké podobné problémy, a to je vlastně důvod, proč my chceme investovat část peněz do cizoměnových aktiv. Ne, že bychom měli dolary nebo eura, ale chceme kupovat dolarové akcie, eurové akcie i nějaké librové akcie, protože jsou to velké světové měny a je to pro nás určitá ochrana právě pro případ těchto domácích událostí a problémů, které případně mohou nastat.

Petr Syrový: Tomáši, mockrát děkuju za zajímavé informace a s vámi se budu těšit zase příští týden na shledanou.

Tomáš Tyl: Také děkuji, děkuji za pozornost. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz