Akciové trhy od začátku roku 2018 rostly, zatímco se očekávalo zpomalení, maloobchod v USA rostl, dle analýzy JP Morgan aktuální valuace akcií ukazují na průměrné výnosy na horizontu deseti let, čínské firmy mají problémy s příliš vysokým zadlužením, v Americe mizí vstupní poplatky do fondů

Týdenní videokomentář - 23. července 2019

Přepis videokomentáře:

Aleš Prandstetter: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás u dalšího dílu „Přečetli jsme za vás“. Moje jméno je Aleš Prandstetter a se mnou je tady Tomáš Tyl. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Aleši. Dobrý den.

Aleš Prandstetter: Dneska se budeme bavit o spotřebiteli v Americe, o tom, jak je na tom americká ekonomika, o valuacích a o dalších tématech.

Dění na trzích

Aleš Prandstetter: Minulý týden jsme hovořili o tom, že akcie v Americe jsou na vrcholu. Jak vypadají trhy dneska, Tomáši?

Tomáš Tyl: Rozdíl oproti minulému týdnu je minimální. Když se jako vždycky podíváme od začátku roku 2018, abychom to viděli v kontextu i toho minulého roku, který nebyl tak příznivý, světové trhy jsou v koruně asi necelých 14 % nad začátkem roku 2018, americký trh, který šel výrazně rychleji, je 23 %, Evropa zůstala slabší. Když se podíváme na čísla od začátku roku, jsou světové akcie asi +18,7 % a Amerika je +22 % v české koruně, Evropa je trochu slabší, 16 %.

Spotřebitelé v USA

Aleš Prandstetter: Takže americké akcie jsou velmi dobré. Odpovídá tomu i americká ekonomika?

Tomáš Tyl: Často se hovoří o tom, jestli ekonomika už začíná nějakým způsobem zpomalovat, stagnovat. Důležité jsou třeba ukazatele týkající se spotřebitelů – tam u maloobchodů docházelo mezikvartálně ke zvýšení, i když se očekával pokles. Znamená to, že ekonomika pořád jede, pořád ještě není na vrcholu, ještě není za zenitem, takže když se na to podíváme z krátkodobého hlediska, americká ekonomika pořád ještě funguje dobře a pozitivní jsou také výsledky bank. Zkrátka, spotřebitel je takovým důležitým ukazatelem, nebo barometrem toho, jestli se ekonomice daří. To zatím funguje.

Aleš Prandstetter: Čili spotřebitel je klidný, protože má práci, nezaměstnanost je v Americe na minimálních úrovních, takže ekonomika jede dobře.

Tomáš Tyl: Ano, přesně tak.

Aktuální valuace akcií

Aleš Prandstetter: Odpovídají tomu i valuace? Jsou atraktivní nebo jsou naopak akcie předražené, když jsou na vrcholech? Jak se na to díváš?

Tomáš Tyl: To je určitě důležitý pohled, protože někdo říká: „Akcie jsou na maximu, máme se bát?“ – no, důležité je, kde jsou valuace. Máme tady například zprávu JP Morgan, která má na valuace hodně podobný pohled jako my – tedy že valuace nyní nejsou nijak drahé. Můžete si tady všimnout grafu, kde je vždycky vidět, jaké historicky byly valuace za posledních 25 let – minimální a maximální – a vidíme, že teď jsme blízko nějakým průměrům – takže ta čísla určitě nejsou nějakým způsobem odtržená od reality – což třeba v historii znamenalo dlouhodobý desetiletý výnos kolem 8 11 % p. a. To je nějaký průměr, samozřejmě bývala období, kdy bylo PE podobné a byl slabší výsledek, někdy silnější výsledek – neznamená to, že bychom na to mohli spoléhat a říct: „teď akcie určitě vydělají tolik a tolik“, ale zároveň nám to ukazuje, že akcie nejsou drahé, že není důvod k nějakým velkým obavám, takže my v současnosti akcie stále v portfoliích našich klientů převažujeme, i když pořád je důležité mít na paměti více scénářů, nespoléhat na to, že víme, jaká bude budoucnost, ale samozřejmě mít připraveno co dělat, i kdyby třeba došlo k tomu, že přijdou poklesy.

Aleš Prandstetter: Takže se dá říct, že to znamená takovou indikaci toho, že ten dlouhodobý výnos by měl odpovídat tomu, co říkáme klientům v plánech a jak oni to mají napočítané na dlouhodobé investování.

Tomáš Tyl: Ano, přesně tak.

Čínské firmy se významně zadlužují

Aleš Prandstetter: Nicméně ne všude je všechno ideální. Mluvíme tady často o Asii, o emerging markets – rozvíjejících se zemích. Co Čína, co nás třeba teď zaujalo v Číně?

Tomáš Tyl: Čína je zajímavá tím, že se o ní často hovoří jako o ekonomice budoucnosti, občas můžete vidět různé grafy protažené donekonečna, které ukazují, jak na tom Čína bude dobře, ale Čína má mnoho vnitřních problémů a i kvůli tomu například akcie už roky padají a jsou velmi daleko od vrcholů, kterých dosáhly v minulosti. Jedním z dalších problémů, který se tam například vyskytuje, je předlužení firem, protože čínské firmy jsou státní nebo polostátní, banky jsou státní nebo polostátní, a když bylo potřeba stimulovat ekonomiku, dostaly čínské banky za úkol půjčovat čínským polostátním firmám a nebyla tam taková ta tržní kontrola, která normálně funguje, takže do těch firem se napumpovaly mraky peněz, od roku 2013 se korporátní dluh těchto firem zdvojnásobil a to je samozřejmě velké riziko, protože řada těch firem na dluhy, které si udělaly, nevydělá, takže se to začíná hroutit, je tam řada firem, které se dostávají do konkurzu, nesplacené dluhopisy celkově… Svět situaci v Číně a zpomalení tam sleduje s obavami, co z toho vlastně vzejde.

Aleš Prandstetter: Tržní ekonomika není vždycky ideální, ale ta státem řízená na tom je mnohdy mnohem hůř a ty nerovnováhy stupňuje a přestřeluje.

Tomáš Tyl: Určitě. Já bych možná ještě řekl, že my doporučujeme se vyhýbat těm rozvíjejícím se trhům právě proto, že tyto věci se tam dějí docela často, nepotřebujeme tam nutně být, i když je to taková lákavá exotika. Mnohdy se zdá, že je to takové nudné – investovat do Ameriky nebo Evropy a Japonska, ty emerging markets lákají, je to takové více sexy téma. My říkáme – držme se radši něčeho osvědčeného.

V Americe mizí vstupní poplatky do fondů

Aleš Prandstetter: Poslední, co nás zaujalo, byl článek o tom, jak se vyvíjí poplatky v Americe, která je přece jenom v investování lídrem, a tam jsme zjistili, že vstupní poplatky už jsou minulostí.

Tomáš Tyl: Ano. My jsme dřív psali o tom, že v Americe se snižují průběžné poplatky, že se svojí výší blíží pasivním fondům, že už tam zdaleka nejsou takové rozdíly. Teď pomalu mizí i ty vstupní poplatky. Je vidět, že Amerika je v tomto dál. Dochází k tomu, že se určitá platba přesouvá od produktů a nástrojů, kde je ne vždycky efektivní, k poradcům a investičním specialistům, kteří pracují přímo s klientem, dělají mu nějaký plán, mohou s ním komunikovat. Nebo naopak jsou pak klienti, kteří žádného takového poradce nechtějí a využijí ten levný produkt. Takže vidíme, že to je trend v Americe, v Evropě a u nás se k tomu zatím nedostáváme, poplatky u fondů jsou stále vysoké. Z tohoto důvodu my v doporučeních našim klientům takřka žádné fondy nemáme, preferujeme levná řešení – ETF, která jsou velmi levná a nejsou tam žádné vstupní poplatky, jsou tam velmi nízké náklady. Takže nám se ten trend v Americe – případně v Británii, který je podobný – určitě líbí více než to, co je v kontinentální Evropě a tady.

Aleš Prandstetter: Já věřím, že v dohledné době všechno tohle doputuje do Evropy i k nám. Já vám děkuji za pozornost, díky, Tomáši, za odpovědi a mějte se hezky. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Také děkuji za pozornost. Díky. Na shledanou.

Aleš Prandstetter: Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz