Od začátku roku 2018 jsou světové akcie +11,9 % (dividendové +11,2 %), americké +22%, evropské 2,4%., minulý týden trhy klesly o 3 %, pak o 2 % vyrostly a ztráty téměř smazaly, úrokové sazby jsou z historického pohledu nízko a výnosy dluhopisů nepokrývají inflaci, evropské banky ohlašují nižší výsledky a ceny jejich akcií klesají, rentiérské portfolio postavené pouze na akciích je rizikové. Nefunguje v dobách, kdy akcie klesají o 50

Týdenní videokomentář - 13. srpna 2019

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, moje jméno je Vladimír Fichtner a vítám vás u našeho dalšího „Přečetli jsme za vás“. Dneska je mým spolukomentátorem Petr Syrový. Dobrý den, Petře.

Petr Syrový: Dobrý den, Vladimíre.

Vladimír Fichtner: Budeme si povídat o tom, co se dělo na trzích během posledního týdne, o tom, že klesají také úrokové sazby, a o tom, že rentiérské portfolio postavené jenom na akciích by bylo příliš rizikové, ale to asi mnozí z vás dobře vědí

Dění na trzích

Vladimír Fichtner: To, co se dělo minulý týden na trzích, respektive od ledna roku 2018, bylo docela příjemné. Světové akcie vyrostly skoro o 12 %, americké o 22 %, všechno v korunovém vyjádření. Od roku 2019, to znamená od letošního ledna, jsou potom ke konci července 2019 světové akcie výše o 16,7 %. Zajímavé za poslední týden bylo to, že pokud jste odjeli před deseti dny na dovolenou a přijeli jste zpátky, přišli jste o spoustu emocí, ale nepřišli jste o žádné peníze, protože za těch posledních deset dní došlo k poklesu trhu o 5 %, ale ty ztráty jsou už téměř umazány a trhy jsou tam, kde byly před těmi deseti dny. Takže týden byl z hlediska emocí a titulků poměrně hektický, to si dokážete mnozí z vás určitě představit, ale ve skutečnosti se nedělo nic tak závažného.

Úrokové sazby

Vladimír Fichtner: Pojďme se podívat na to, jaké jsme objevili titulky a o co se s vámi chceme podělit z hlediska toho, co jsme si za minulý týden přečetli. Na Patria.cz byla polemika s monetárním jestřábem a ve Wall Street Journal jsme objevili zajímavý článek o tom, co pro vás znamenají klesající úrokové sazby. Petře, proč jste vybral zrovna tyto dva články a co mají společného, respektive co si z nich také můžeme odnést?

Petr Syrový:Tyto dva články mluví o nízkých úrokových sazbách. Ten první článek mluví o tom, že úrokové sazby někdy v 80. a 90. letech byly velmi vysoké, byly dokonce vysoké i vůči inflaci, takže tam byly kladné reálné úrokové sazby, a produkty založené na dluhopisech, takže například penzijní produkty nebo zajištěné fondy přinášely kladný reálný výnos – peníze investované do dluhopisů investorům ochránily úspory před inflací a ještě něco vydělaly. Ale na konci 90. let a po roce 2000 – po internetové bublině a nemovitostní krizi – se úrokové sazby dostaly velmi nízko, jak nominálně, tak i reálně, a nyní jsme v situaci, kdy to, co fungovalo dlouhá desetiletí, teď přestává fungovat. Ty úrokové sazby jsou nízké, výnosy dluhopisů jsou nižší než inflace a neochrání peníze proti inflaci, to znamená, že investice do dluhopisů jsou rizikovější, než byly dříve. Na to jsme chtěli upozornit. My na to v našich doporučeních reagujeme tím způsobem, že podvažujeme investice do dluhopisů a místo dluhopisů dáváme hotovost, pouze nyní náš stát Česká republika vydává státní protiinflační dluhopisy, které jsme doporučovali v té předchozí tranši, kde byla emise 1. července, další emise bude 1. října a tam také některým klientům doporučujeme tyto dluhopisy zařadit do portfolií.

Vladimír Fichtner: Takže důležité je nevycházet jen z toho, co bylo posledních pár desítek let, ale třeba trošku delší dobu, protože to, na co my se díváme, je historie více než stoletá a víme, že nízké úrokové sazby, to bylo něco, na co téměř „dojela“ Nobelova nadace kdysi dávno ve 40. 50. letech minulého století, kdy právě spoléhala na to, že dluhopisy podrží její portfolio, ale ve skutečnosti se ukazovalo, že se to portfolio reálně čím dál tím více zmenšuje a že Nobelova nadace možná bude muset skončit. Nobelova nadace to tenkrát vyřešila, začala zařazovat do portfolia akciové produkty, akcií má dnes dlouhodobě asi 55 %, a to bylo to řešení, které bylo správné.

Dluhopisy, které používáme v našich řešeních

Vladimír Fichtner: Pojďme se ale podívat ještě na další obrázek k tomuto tématu. Vy jste, Petře, vytáhnul alternativy, do kterých se dá investovat, a je zajímavé, že dneska lidé přemýšlí o různých s.r.o., které vydávají dluhopisy za 5 %, 5,5 %, 6 % nebo 6,5 %, a mají pocit, že stojí za to tomu s.r.o., které zrovna teď vzniklo nebo má záporné vlastní jmění, půjčit peníze, přestože na trhu jsou k dispozici produkty, které vydělávají třeba 5,5 %, mají splatnost sedm a půl roku a rating tzv. BB, což většině lidí moc neřekne, ale jsou to firmy jako Netflix, T-mobile nebo Toshiba. Já osobně bych si radši zvolil takovéhle řešení, než řešení nějakého neznámého s.r.o. Takže nevěřte tomu, že na trhu nejsou alternativy, které byste mohli použít, pokud ty dluhopisy opravdu chcete. Existují rozumné alternativy, dokonce s nějakým ratingem, i když zrovna tyto firmy, které jsem jmenoval – Netflix, Toshiba, T-mobile – jsou už zařazeny v tzv. spekulativním pásmu, jak Petr předtím, když jsme se chystali na to dnešní povídání s vámi, správně poznamenal.

Evropské banky ohlašují nižší očekávané zisky

Vladimír Fichtner: Pojďme na další článek. Evropské banky říkají, že míříme do horších časů. Co to znamená, Petře?

Petr Syrový:To znamená, že v Evropě jsou velmi nízké úrokové sazby, což je špatné prostředí pro banky. Banky tam mají nízké úrokové diferenciály, zisky bank klesají, stejně tak se na banky negativně promítají obchodní tarify, obchodní války nebo negativní výhled na pokračující ekonomický růst. My vidíme, že banky jsou takovým tím indikátorem v ekonomice. Banky bývají ty první, které ukazují směr, a proto my nejsme optimisté na Evropu, raději v našich investicích převažujeme dál Ameriku nad Evropou, protože i banky ukazují, že Amerika je v lepší kondici než Evropa.

Vladimír Fichtner: To je dlouhodobě náš názor, vy víte, že ho máme někdy od roku 2011, podobně jako s těmi dluhopisy – to už není otázka posledního roku nebo dvou, ale delší doby. Takže vždycky je potřeba přemýšlet trošku dopředu, nejen o tom, co se děje, ale i o tom, co se bude dít.

100% akciové portfolio je pro rentiéry nebezpečné

Vladimír Fichtner: Poslední věc, která nás zaujala, byla z Wall Street Journal – článek, který byl o tom, že když se chystáte na rentu nebo do důchodu, zkontrolujte si, kolik máte v akciích, protože by to nemělo být 100 %. Což, Petře, my dobře víme, tak ta portfolia řešíme, ale co byste k tomu ještě doplnil?

Petr Syrový:My jsme před chvílí mluvili o tom, že dluhopisy mají nízké výnosy, a někteří investoři hned panicky utíkají k akciím. Dluhopisy ne – tak hurá, všechno do akcií. Což je samozřejmě špatně. Dluhopisy do portfolia patří a musí tam být, protože i akcie mohou mít nějaká rizika a nepříjemné scénáře, třeba pro rentiéry. Článek mluví o tom, že kdyby rentiér začal vybírat rentu v roce 2000 a byl plně zainvestovaný v akciích, když akcie klesnou a on ještě vybírá rentu, majetek se výrazně sníží, a následný růst akcií pak už to portfolio nevytáhne nahoru, protože je moc malé. I když za těch dvacet let akcie měly zajímavé výnosy, srovnatelné s dluhopisy, rychlý pokles akcií pro ně byl smrtelný. Proto portfolio pro rentiéry, stejně jako u Nobelovy nadace, má i u našich klientů část akciovou a část dluhopisovou. Sice akcie převažujeme, ale neznamená to, že bychom dluhopisy úplně vyhodili a že bychom se stoprocentně spolehli na akcie.

Vladimír Fichtner: Jen abych to dopověděl – dluhopisy podvažujeme, jak říkal Petr před chviličkou, máme tam více hotovosti nebo třeba protiinflačních dluhopisů, ale o tom až někdy příště. Petře, díky moc za dnešní povídání.

Petr Syrový:Děkuju.

Vladimír Fichtner: Krásný den vám všem, mějte se a příští týden na shledanou.

Petr Syrový:Mějte se hezky, na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz