Od začátku roku 2018 jsou světové akcie + 12,6 % (dividendové + 12,2 %), americké + 22,6 %, evropské 2,8 %, Německo směřuje k možné recesi, v prostředí nízkých sazeb jsou atraktivní dividendové akcie, pozor na titulky, někdy jsou zavádějící, MF uvažuje o některých změnách podpory spoření na penzi.

Týdenní videokomentář - 27. srpna 2019

Přepis videokomentáře:

Vladimír Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové, tady je Vladimír Fichtner a vítám vás u našeho dalšího „Přečetli jsme za vás“. Dnes je mým spolukomentátorem Tomáš Tyl. Dobrý den, Tomáši.

Tomáš Tyl: Dobrý den, Vladimíre. Dobrý den.

Vladimír Fichtner: Pojďme se podívat, o čem všem si budeme povídat. Budeme si povídat o tom, že Německu opravdu asi začíná hrozit recese, že se to může projevit i v České republice, budeme si povídat o tom, že se snižují sazby, ale díky tomu se také zvyšuje atraktivita především dividendových akcií. A také v neposlední řadě si popovídáme o tom, že český stát chystá nějaké změny ke spoření na penzi.

Dění na trzích

Vladimír Fichtner: Co se týče trhů, vidíme, že od začátku roku 2018 jsou světové akcie +12,6 %, dividendové 12,2 % a ten růst je především díky americkým akciím – ty vyrostly o více než 20 %. Evropské – necelá 3 % - ten trh spíše táhnou dolů. Od začátku roku 2019 je ten obrázek trošku jiný, tam i Evropské začínají být vidět jako více pozitivní, ale všichni víme, že v tom delším horizontu tahá Evropa za kratší konec.

Německo směřuje k možné recesi

Vladimír Fichtner: A už pojďme na první články, které nás zaujaly tento týden. Na Patrii bylo napsáno, že německé firmy signalizují po poklesu poptávky hrozící recesi. Tomáši, recese tady už dlouho nebyla. Mnozí vzpomínají na finanční krizi, což není úplně to samé. Co znamená recese?

Tomáš Tyl: To, co se teď děje, je, že Německo zpomaluje. Je to také hodně důsledkem toho zpomalení v Číně, protože Němci hodně vyvážejí do Číny, takže zpomalení na rozvíjejících se trzích, které pozorujeme už delší dobu a o kterém jsme i hovořili, včetně obchodních válek a tak dále ovlivňuje i Německo a samozřejmě to má velký vliv na nás, protože Česká republika hodně exportuje do Německa a jsme v určitém směru taková páka – když se Němcům daří dobře, nám se daří ještě o něco lépe, a když se jim zase nedaří, pocítíme to o nějaký kvartál později také my. Důležité na tom je, že nás tady to může začít ovlivňovat. To, že recese může přijít a že někteří podnikatelé už také vidí zpomalení, může hodně ovlivnit třeba i vaše podnikání tady v Čechách, to znamená, že pokud se třeba teď chystáte prodat firmu, je možná ten nejvyšší čas to udělat, protože ekonomika je na vrcholu a za chvíli možná nebudou kupci, nebude ta situace tak příznivá.

Vladimír Fichtner: Určitě jsem slyšel lidi, kteří říkali: „já ještě neprodám, já ještě počkám pár let“. Vždycky je samozřejmě dobré prodat na vrcholu, nebo neprodávat, ale nečekat, že věci porostou do nebes. Uvidíme, jestli recese přijde a jak bude závažná. Recese není nic dramatického, je to věc, která patří k normálnímu ekonomickému cyklu. My z pohledu z našich portfolií jsme docela připraveni na to, že v Evropě nebude tak dobře. To, že v Evropě nebude tak dobře, neznamená, že v Americe bude také špatně.

Tomáš Tyl: Je to tak.

Vladimír Fichtner: Jak to vlastně funguje, Tomáši?

Tomáš Tyl: Amerika je na tom momentálně lépe, zatím to tam na recesi v nějaké blízké době nevypadá, protože Amerika je nezávislá na ostatním světě, Evropa mnohem více exportuje, takže je mnohem víc propojená a zároveň je více závislá na Americe. Takže kdyby Amerika mířila do recese, má to Evropa dost spočítané, ale když Evropa míří do recese, neznamená to ještě, že se zároveň v recesi ocitne i Amerika, což jsme třeba viděli v roce 2011, kdy v zásadě v Americe pokračovalo velmi silné oživení, trhy rostly – i když měly ten rok nějaký zásek, následně rostly dále – ale Evropa si prošla recesí, která neovlivnila Ameriku. Něco podobného může nastat v tuto chvíli i tady.

Vladimír Fichtner: Děkuju, Tomáši, za ten poslední komentář, protože jste odpověděl Marošovi, který se mě na to ptal na LinkedInu, takže, Maroši, doufám, že to Tomáš vysvětlil a udal jasný příklad – rok 2011, v Evropě recese byla, v Americe žádná nebyla. To byl shodou okolností zrovna rok, kdy my jsme začali v portfoliích převažovat americké akcie.

V prostředí nízkých sazeb jsou atraktivní dividendové akcie

Vladimír Fichtner: Pojďme se podívat dál. K té recesi se určitě budeme dostávat, jestli přijde, nepřijde, ale je potřeba být trošku obezřetnější. Naše portfolia, která doporučujeme, na to jsou připravená, ale nemusí na to být připraven úplně každý. Jenom je potřeba, aby člověk byl obezřetnější, aby se zbytečně nezadlužoval, aby nepočítal s tím, že růst pořád bude, že všechno poroste pořád do nebe, aby nespoléhal na to, že vycouvá z nějaké investice například do nemovitostí nebo do nějakého projektu za dva roky, protože za ty dva roky už nemusí být doba zase tolik příznivá. Uvidíme a budeme na to reagovat, když bude potřeba, ale v tuto chvíli ta portfolia máme připravená docela dobře. Recese také přináší trošku nižší úrokové sazby. Ve Wall Street Journal se psalo, že v prostředí nízkých sazeb se zase objevuje větší atraktivita dividendových akcií. Nebyl to jen Wall Street Journal, myslím, že i Goldman Sachs o tom psal, na Patrii o tom byl krátký článek… Jak je to s úrokovými sazbami a co dividendové akcie? A proč by dividendové akcie měly najednou být zajímavější?

Tomáš Tyl: Protože akcie, které vyplácejí velkou část svých zisků na dividendě, se v očích investorů chovají trochu jako dluhopisy, to znamená, že když sazby jdou níže, tyto akcie začnou být atraktivnější a díky tomu, jak jdou sazby dolů, vidíme v Evropě dokonce záporné sazby – třicetiletý německý dluhopis je v záporu, stejně tak i řada korporátních dluhopisů.

Vladimír Fichtner: Třicetiletý? Takže když se rozhodnu půjčit Německu na třicet let svoje peníze, třicet let za to Německu budu já platit?

Tomáš Tyl: Ano, za to, že můžete mít peníze uložené bezpečně v německých státních dluhopisech, budete muset zaplatit. A protože je po nich taková poptávka – všichni chtějí mít peníze uložené v německých dluhopisech – může si Německo dovolit za to vybírat peníze. Ale i řada firem, které mají investiční stupeň ratingu, už si dokáže půjčovat za záporný úrok, což tady také ještě nedávno nebylo. Dluhopisy jsou tím pádem hrozně nadhodnocené, jsou předražené, jsou tak drahé, že na nich vlastně proděláváte, a tím pádem jsou ty dividendové akcie oproti nim jako taková velmi atraktivní alternativa. Podle Goldman Sachs za posledních čtyřicet let možná nejatraktivnější.

Vladimír Fichtner: To znamená, že je dnes dividendový výnos amerických akcií asi 2,5 %, v Evropě je to více, ale my radši taháme Ameriku, protože evropské dividendové akcie nejsou tak stabilní, takže jich nechceme tolik. Dobře. To je zajímavý komentář, který jsme také viděli na trhu.

Pozor na titulky

Vladimír Fichtner: Další zajímavý komentář – a ten je spíše o titulku – na Bloomberg TV byl Mark Mobius, člověk, který celý život investoval do emerging markets akcií ve společnosti. Titulek na Patrii byl: „Mobius: Kupujte zlato a každou cenu“. Nám na tom titulku ale něco nesedělo, Tomáši. Co to bylo, co bylo obsahem té myšlenky?

Tomáš Tyl: Ano. To jsou typické titulky, které často komentujeme. Vypadá to, jako kdyby Mobius dával všechny peníze do zlata, ale když si potom pročtete ten komentář, zjistíte, že říká, že poptávka po zlatu by teď mohla růst, protože se díky nízkým sazbám uvolňují peníze a tak dále, takže se zlato může stát atraktivním, a říká: „investujte do něj kolem 10 % portfolia“. Takže to neznamená: „všechno prodejte, kupte zlato“. Někdo říká, že 10 % portfolia by do zlata mělo jít, my třeba máme filozofii, že zlato nepřináší nějaké zisky typu dividendy, úroky a tak dále, je to právě spíše o tom, jestli se zvýší nebo sníží nabídka nebo poptávka, takže je to více takové spekulativní aktivum, ale když se na to podíváme z tohoto úhlu pohledu, určitě to, co Mark Mobius říká, není takové, jak může vyznívat ten titulek.

Vladimír Fichtner: Já bych jen dodal, že Mark Mobius říká: „investujte do fyzických aktiv“, kromě zlata mohou být atraktivní také akcie, protože to je vlastně také fyzické aktivum firmy a nějaký byznys za tím. Takže je lepší se vždycky podívat na celý článek, než si dělat závěry z krátkého titulku. Někdo dokonce dneska ráno při naší poradě říkal: „v některých novinách je to tak, že titulky píše někdo jiný než ten článek“.

Tomáš Tyl: A někdy pak ten titulek třeba má úplně opačný význam, než to, co říká ten článek.

Vladimír Fichtner: Přesně tak. Takže buďte na titulky opatrní, a podívejte se třeba na Marka Mobia, pokud vás to zaujme.

Nová podpora spoření

Vladimír Fichtner: Poslední zajímavá zpráva byla o nové podpoře penzijního připojištění v České republice. Stát se chystá zvýhodnit nejen „penzijko“, ale uvažuje i o nějakých dalších věcech. Zatím o tom není tolik informací, ale k tomu, co už víme, Tomáši – co vás zaujalo?

Tomáš Tyl: Jsou tam některé zajímavé nápady, asi má smysl zvýšit nějakou podporu doplňkového penzijního spoření, to znamená dávat podporu i na vyšší částku, protože dlouho nedocházelo k tomu, že by se tahle částka upravovala. Ty částky se dlouho neměnily a samozřejmě lidé mají více peněz, má smysl je nějakým způsobem upravovat. Další věc, která nám určitě přijde zajímavá – a uvidíme, jak se třeba realizuje, jestli se vůbec realizuje – je nějaký investiční účet, na který když vložíte peníze a nevyberete ho do svých šedesáti let nebo tam budete mít peníze minimálně pět let, podobně, jako to je v doplňkovém penzijním spoření, a budete na něm dělat obchody, nebudete platit daň ze zisku, což je v současnosti taková nevýhoda – když si spoříte třeba na rentu, ty peníze neplánujete rychle vybrat, ale zkrátka prodáte jeden instrument, nakoupíte jiný instrument, musíte zaplatit daň. Tady na tom investičním účtu by se ta daň neplatila, bylo by to osvobozené a tím by to byla podpora k tomu dlouhodobému držení. Podobě třeba funguje v Americe jejich investiční účet. Takže to by byla určitě rozumná věc.

Vladimír Fichtner: Taky se tam ale objevilo, že by u těch penzijních společností možná mohla být povolená strategie jako private equity.

Tomáš Tyl: Ano, ano. To je hodně zajímavé, protože private equity je poměrně módní, hodně se o tom hovoří, start upy, to všechno jsou taková módní slova, o kterých se můžeme doslechnout. A stát říká: „povolíme penzijním společnostem, aby vytvořily private equity fond, do kterého budou moct investovat běžní investoři“, ale málokdo si uvědomuje, že private equity jsou takové jakoby akcie, ale vlastně mnohem rizikovější, protože nevidíte jejich aktuální cenu, jsou tam vyšší rizika, ale málokdo to vidí. Je to spíše módní záležitost a možná, že kdyby vznikal podobný materiál v roce 2007, objevil by se tam možná realitní fond a v roce 2011 možná komoditní fond, protože tehdy byly zase módní věci tohoto typu.

Vladimír Fichtner: Takže uvidíme, jak dopadnou ty investiční strategie, to je to, co nás vždycky nejvíc zajímá v těch různých zabalíčkovaných produktech. Private equity na západě můžou být součástí nějakého penzijního dlouhodobého řešení, ale z malé části. Hlavně, aby to nebylo jako: „pojďte si koupit penzijní fond private equity“, to by nemuselo být úplně vhodné. Uvidíme. To jsou všechny zajímavé věci, které byly tento týden, nebo aspoň ty, co jsme pro vás vybrali. Dneska je to všechno, Tomáši, díky za komentování.

Tomáš Tyl: Já děkuji a děkuji za pozornost.

Vladimír Fichtner: Mějte se krásně. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz