Dlouhodobými problémy Evropy jsou dle Pimca: stárnutí populace, vysoké státní dluhy a zaostávání technologického sektoru proti Americe i Asii; v Japonsku jsou dividendy z akcií vyšší než výnosy státních dluhopisů; ČNB má v zahraničí rezervy v objemu 100 mld. Kč, které nepotřebuje a lze je dlouhodobě investovat; zajímavý byl článek na Morningstar k případnému nebezpečí ETF

Týdenní videokomentář - 13. září 2019

Přepis videokomentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“, moje jméno je Petr Syrový a dneska si budu povídat s Alešem Prandstetterem. Ahoj, Aleši.

Aleš Prandstetter: Ahoj a dobrý den.

Petr Syrový: Dneska si budeme povídat o problémech evropské ekonomiky a o tom, jak je Evropa chce řešit, ukážeme si, jak na podobné problémy, jako jsou v Evropě, reagují japonští investoři, a na závěr se vrátíme k tématu indexového investování, o kterém jsme se bavili minulý týden.

Dění na trzích

Petr Syrový: Nejprve se pojďme podívat na výnosy akciového trhu. Světové akcie jsou od začátku roku 2018, to znamená za rok a tři čtvrtě, +17 % s tím, že Americe se dařilo lépe – Amerika má +27 % a Evropa jenom +7,2 %; všechno jsou výnosy v české koruně. Od začátku roku je situace podobná, akciové indexy mají výnosy 22 % pro světové akcie, Amerika zase o trochu vyšší a Evropa o něco nižší.

Aleš Prandstetter: Je to takový zajímavý stav, že cítíme na trzích určitou nervozitu, ale akcie pořád rostou a ten fundament je silnější.

Petr Syrový: Fundament je silnější než investoři, a když se bavíme o fund flow – jestli přitékají peníze do investic nebo nepřitékají – investoři jsou pořád vyplašení a díky těm poklesům, které zažili, se zatím bojí akciových investic a nejdou do nich.

Z Evropy přicházejí spíše negativní zprávy

Petr Syrový: Aleši, jdeme na první zprávy z Evropy. Bylo tam několik zpráv a všechny vyznívají podobně. Co se probíralo tento týden o Evropě?

Aleš Prandstetter: Ony ty zprávy odpovídají tomu, co se děje na burzách. Říkal jsi, že Evropa má slabých 7,2 % za necelé dva roky. Když se podíváme na to, co se vlastně děje, vidíme spíše ty zprávy, které hovoří o nějaké recesi, o dlouhodobých problémech Evropy, podle Pimca také stárnutí populace – tu demografii jen tak někdo nepřetlačí, budeme se o tom ještě bavit – i ta střelba ECB, která opět snížila úroky a která dělá z úročených cenných papírů velmi neatraktivní věc, proto my v Evropě tolik nejsme a snažíme se být spíš v Americe, kterou vidíme jako zdravější.

Japonsko má dlouhodobě podobné problémy

Petr Syrový: Aleši, tys tady mluvil o nízkých úrokových sazbách v Evropě, o záporných sazbách, o stárnutí populace – to je situace, která je v Japonsku už dlouhá desetiletí. K čemu tato situace v Japonsku vedla?

Aleš Prandstetter: Japonsko ty problémy, které teď pomalu vidíme jako nastupující v Evropě, má už delší dobu, delší dobu tam byly úrokové sazby nízké a stárnutí populace je v Japonsku ještě o trošku napřed před Evropou, takže jej tam velmi intenzivně řeší. Investiční důsledky, které to má, jsou takové, že Japonci z dluhopisů, které mají, dostávají velmi malý výnos, v důsledku čehož pomalu rotují k tomu, že do svých portfolií, do těch úspor na stáří přimíchávají čím dál tím více akcií – převážně dividendových, protože ty mají tu vlastnost, že se dividendový výnos dá dobře porovnat s výnosem na dlouhodobých státních obligacích a převyšuje je, takže proto je to atraktivní. Víme také, že dividendové akcie přece jen nemusí kolísat tolik jako obecně širší trh. I my považujeme investici do dividendových akcií za důležitou – právě z toho emočního hlediska stability výnosů, ze kterých se dá i čerpat renta.

Jak přicházíme o sto miliard korun ročně

Petr Syrový: Teď jsme mluvili o tom, že Japonci investují svoje úspory na stáří do akcií, a Tomáš Havránek něco podobného doporučuje i centrálním bankám. Co bys k tomu řekl, Aleši?

Aleš Prandstetter: Možná je napřed potřeba říct, že nebylo zvykem, že by centrální banky nějakým způsobem investovaly do akcií, je to spíše fenomén poslední doby, ale má to samozřejmě svoje rácia a svůj smysl. Já si myslím, že je to posun správným směrem, protože je to portfolio, které je ve své podstatě dlouhodobé. Ne celé devizové rezervy můžeme považovat za dlouhodobé. ČNB rozdělila svoje portfolio na dlouhodobější a krátkodobější a samozřejmě to dlouhodobější má smysl investovat do takových aktiv, jako jsou akcie. Samozřejmě ten rozdíl ve výnosu, který vidíme, je poměrně velký. 130 miliard korun by České republice určitě velmi pomohlo – protože ČNB svoje zisky odvádí do státního rozpočtu, takže to by velmi pomohlo zalátat, abych tak řekl, některé rozpočtové díry. Já už jsem se tomu před nějakým časem i věnoval, takovým těm výtkám některých i politiků že je to nesprávné. Pokud se ČNB bude chovat racionálně a v pozici určitého možná konzervativnějšího investora, tak je to úplně v pořádku.

Je příští bublina v indexovém investování?

Petr Syrový: Poslední zprávou bychom se chtěli vrátit k tématu z minulého týdne, kdy jsme se celé „Přečetli jsme za vás“ věnovali tématu indexového investování, protože Michael Burry v něm vidí příští bublinu. V Čechách vyšlo několik článků na toto téma, které vycházely z myšlenek Michaela Burryho, my jsme se ale podívali, co na to říká Morningstar, Aleši.

Aleš Prandstetter: I Morningstar se nad ním zamýšlí a je vidět, že se nad tím zamýšlí nezávisle, zkoumá přece jenom různé aspekty, jestli z toho přece jenom nějaké nebezpečí nehrozí, čili je to takové extrémní, co kdyby všechny investice byly indexové, co se pak stane? Je pravda, že pokud by to celý trh opravdu takto přehnal a všechno se vrhlo do indexových fondů, nějaké následky by to v tom nesprávném ocenění firem mít mohlo, nicméně od této situace jsme ještě hodně daleko a ta cenotvorba ještě dlouho bude fungovat velmi dobře – v tom se shodneme my i Morningstar. Myslím si, že je to zase takové to moderní strašení, že je to nějaké takové „bububu“, všichni tomu úplně nerozumí, o co jde, myslím si, že i Michael Burry, když jsem to poslouchal, se spíš zaměřoval na to, že jsou tam nějaká technická omezení, která by mohla něco způsobit a podobně, než na tu samou podstatu, že by to pasivní investování způsobilo nějaké velké distorze na trhu, takže si myslím, že zatím je to úplně v pořádku.

Petr Syrový: Mockrát děkuju, Aleši, za zajímavé informace a budu se těšit příští týden opět na další povídání. Mějte se hezky, na shledanou.

Aleš Prandstetter: Díky, na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz