Každý sektor z indexu S&P500 byl někdy mezi vítězi a jindy mezi poraženými; nejbohatší rodiny očekávají recesi v roce 2020, přesto investují do private ekvity; moderní ekonomika, která existuje v USA cca posledních 100 let, se umí s recesemi vypořádat lépe než stejná ekonomika před 100 lety; podle statistiky byl v minulosti říjen druhý nejlepší měsíc v roce a září bylo nejhorší měsíc v roce

Týdenní videokomentář - 4. října 2019

Přepis videokomentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“, moje jméno je Petr Syrový a dneska si budu povídat s Tomášem Tylem. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Petře, dobrý den.

Petr Syrový: Dneska si budeme povídat hlavně o strategii wealth protection. Budeme si říkat, co je a co není strategie wealth protection, že strategie wealth protection nespekuluje na jednotlivé sektory, nehledá budoucí vítěze, nesnaží se investovat jenom v některých skvělých měsících a nepoužívá private equity.

Dění na trzích

Petr Syrový: Nejprve se pojďme podívat, co se dělo na akciových trzích. Možná jste zaznamenali, že akciové trhy o něco málo spadly ze svých maxim, ale pořád od začátku roku 2018 vydělávají světové akcie 13,5 % v české koruně, americké akcie asi 23 % a evropské 3 %. Od začátku letošního roku jsou čísla ještě o trošku lepší, světové akcie vydělávají v průměru 18 %.

S&P500 graf

Petr Syrový: Můžeme jít na první zprávu. My jsme si tady připravili takový pestrý graf, mohl bys ho trochu představit, Tomáši?

Tomáš Tyl: V tom grafu jsou vidět jednotlivé roky od roku 2009, ty reprezentují sloupce a v každém tom sloupci je vždycky vidět, který sektor z indexu amerických akcií S&P500 byl nejlepší, druhý nejlepší a tak dále, pak je tam někde uprostřed ten index, až po ten sektor, který byl nejhorší. Když se na tu tabulku zadíváte, jenom tak v rychlosti, vidíte, že ty barvičky jsou poměrně namíchané. Co to znamená? Některé sektory některé roky vítězily, některým se naopak nedařilo, některé sektory, jako třeba ropný sektor, se dokonce pohybovaly dole dlouhodobě, některé se pohybovaly zase o něco výše. Ten index se pohyboval někde v průměru. Když se budete snažit trefit, jaký sektor vydělá, může se vám snadno stát, že se netrefíte, že některý rok vám to vyjde, jiný vám to nevyjde. Když z nějakého důvodu vsadíte na špatný sektor, může se vám stát, že vám výrazně uteče třeba celý trh. Snažit se trefit vítěze je vždycky nebezpečné. Takže například vítězný sektor za těch deset let vydělal +500 %, ten nejhorší, poražený +60 % a index byl někde mezi tím. Wealth protection strategie, kterou my uplatňujeme s našimi klienty, právě říká: „nesnažte se tipovat vítěze, nesnažte se překonat ten trh, vezměte ten průměr, který je velmi zajímavý, a nestane se vám, že byste skončili mezi těmi poraženými“. Proto my doporučujeme jít cestou indexů a investovat do celého trhu.

Výzkum banky UBS

Petr Syrový: Další článek, který jsme našli, mluví o zajímavém výzkumu banky UBS, která říká, že nejbohatší rodiny se obávají recese a kvůli tomu hromadí hotovost. Ty jsi, Tomáši, našel ještě jiný článek, který to komentoval z jiného úhlu pohledu.

Tomáš Tyl: Ano. Když se podíváme dovnitř do toho článku, co všechno vlastně ty rodiny dělají, zjistíme, že kromě toho, že hromadí hotovost, také navyšují svůj podíl v takzvaném private equity a nemovitostech. A private equity, to jsou vlastně investice do firem, které ještě nejsou na burze a jsou to mnohem menší firmy než ty, které jsou na burze. A když si vezmeme, že ty rodiny se snaží investovat do těchto projektů, nebude to asi s tou recesí zase tak žhavé, protože ve chvíli, kdy na trhy recese přijde, ty nejmenší firmy, mezi něž právě spadají i ty private equity, tím budou nejvíce ohroženy. Takže z tohoto hlediska ty rodiny nejsou zase tak negativní, protože docela sázejí na tento segment, ale my bychom chtěli před private equity trochu varovat, protože je to takový oblíbený segment – často slyšíte o různých start upech, nových fondech a tak dále, teď nedávno byl třeba rozhovor s investorem do Kiwi, kterému se podařilo z 600 tisíc udělat 1,5 miliardy, což zní samozřejmě velmi zajímavě – když se ale potom podíváte na nějaká průměrná čísla, je vidět, že private equity vůbec nedopadá tak dobře, je řada fondů, o kterých se nedozvíte, ale úplně se jim nedaří. A je tam další problém – kvůli tomu, že se private equity neobchodují veřejně, si dlouhou dobu myslíte, že máte něco, co má nějakou hodnotu, až zjistíte, že to třeba žádnou hodnotu nemá. A v tom je právě to velké nebezpečí private equity. Takže ono se sice zdá, že to třeba tolik nekolísá jako akcie na burze, ale rizika jsou tam mnohem větší. Ukazuje se to třeba ve statutu jednoho takového private equity fondu, který tam má vyloženě napsáno, že fond odpovídá profilu investora, který má přehled o tom, do čeho vlastně investuje, a uvědomuje si, že je tam vyšší riziko a že je tam velká koncentrace, že je tam jenom pár malých firem, takže i v tom statutu fondu se uvádí: musíte vědět, do čeho investujete, proč do toho investujete, a z tohoto hlediska to opět není v souladu s tou naší strategií wealth protection, protože tam jsou velká rizika, která si příliš neuvědomujeme.

Recese a deprese

Petr Syrový: Další článek mluvil o recesích a depresích a mluvil o tom, že recese jsou v dnešní době v Americe už mírnější, než bývaly předtím. Co si z toho odnášíme pro naše poradenství?

Tomáš Tyl: Ten článek je docela zajímavý, srovnává právě posledních sto let, nebo období, kdy od roku 1973 do roku 2009 jsme zažívali spíše ty recese, což je výrazně menší hloubka propadu, průměrně to bylo nějaký propad HDP o 3 % a délka té recese jeden rok, a srovnává to s obdobími předtím, kdy právě Amerika upadala do depresí, což znamenalo propad HDP třeba o 30 % – dramatický propad ekonomiky, fronty na lístky na jídlo a hlad a tak dále, délka 22 měsíců, čili výrazně delší. A s tím, jak se Amerika stala vyspělejší, staly se z těch depresí spíše recese, s tím, jak je v dnešní době snaha nenechat tu ekonomiku úplně padnout, státy se snaží nalít do toho nějaké peníze – může se zdát, že se zadlužují, ale díky tomu odvrátí tu strašlivou krizi, to velké utrpení, které je s tím třeba spojené. Takže v ekonomikách, které jsou vyspělé, můžeme očekávat spíše recese, které nebudou tak hluboké, na druhou stranu když se naopak podíváme na některé malé ekonomiky nebo rozvíjející se trhy, tam pořád může něco podobného nastat, například Řecko si taky zažilo pokles, depresi o 26 %, růst nezaměstnanosti na 30 % - ohromná čísla. A vlastně se opět vracíme k té strategii wealth protection. Proto ve wealth protection preferujeme ty vyspělé trhy, kde je ta situace – viděno i touto optikou, co se děje s ekonomikou – přece jenom mírnější, ta rizika jsou tam menší než v nějakých menších ekonomikách nebo rozvíjejících se zemích.

Co nás čeká v měsíci říjnu?

Petr Syrový: Poslední článek se zamýšlí nad tím, co nás čeká v měsíci říjnu, a mluví o tom, že říjen je statisticky za posledních 20 let druhý nejlepší měsíc, a zároveň se tam rozebírá, že pokud v prvních třech čtvrtletích trh rostl aspoň o 10 %, potom měl říjen velmi slabé výnosy. Tak co můžeme čekat od letošního října, Tomáši?

Tomáš Tyl: Tento článek jsme vybrali proto, že jsou tam zajímavá čísla, která jsou ale úplně k ničemu. Nelze se na to zkrátka dívat touto statistikou. Přijde nějaký říjen, nevíme dopředu jaký, když si vezmeme pár čísel, na číslech a na statistice se dá vždycky vykouzlit nějaká zajímavost, nějaká čísla, která v minulosti nějakým způsobem platila, ale o tom, jaký bude tento říjen, nám to vlastně neřekne vůbec nic. My doporučujeme se na podobné pranostiky nebo statistiky nespoléhat a investovat v prvé řadě podle plánu, ne podle toho, co se zrovna píše o tom měsíci v novinách nebo podle podobných čísel, řídit se investičním plánem a investovat v souladu s wealth protection. To je podle nás ten správný přístup.

Petr Syrový: Tomáši, mockrát děkuju za zajímavé informace a budu se těšit zase příští týden. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Díky, Petře, a vám děkuji za pozornost. Na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz