Americké akcie v dobách válek spíše rostly. Válka neohrožuje byznys amerických firem; cena zlata v reakci na konflikt mezi USA a Iránem rostla; světová banka sice snižuje odhad růstu ekonomiky pro letošní rok, ale stále předpokládá růst; odborník na americkou monetární politiku Tim Duy nepovažuje akcie za předražené

Týdenní videokomentář - 10 ledna 2020

Přepis videokomentáře:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás.“ Moje jméno je Petr Syrový a budu si povídat s Tomášem Tylem. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Petře. Dobrý den.

Petr Syrový: Protože to je první „Přečetli jsme za vás“ v tomto roce, tak se podíváme, co dělaly akciové trhy, nejprve za poslední 2 roky.

Dění na trzích

Petr Syrový: Za poslední 2 roky jsou světové akcie +22 %, Amerika +32 % a Evropa „jenom“ +12 %. Za ty 2 roky došlo k růstu a ten růst nebyl nějaký rovnoměrný. Došlo tam ke konci roku 2018 a na přelomu let 2018 a 2019 k velkému poklesu. No, a protože uzavíráme rok 2019, tak si ukážeme výnosy trhu za celý tento kalendářní rok. Výnosy světových akcií jsou +27 %, Amerika +31 % a Evropa, zase o něco málo slabší, + 25 %.

Americké akcie v dobách válek spíše rostly

Petr Syrový: Tomáši, trhy krásně rostly. Dá se očekávat podobný růst i v letošním roce?

Tomáš Tyl: Než si odpovíme na tuto otázku, pojďme se vrátit do situace před rokem, kdy na trhu panovaly spíše obavy, co z toho bude, jak dopadnou obchodní války, jestli růst úrokových sazeb v Americe nezbrzdí příliš ekonomiku apod. Takže ty vyhlídky loni byly poměrně pesimistické. Ještě třeba v létě se hodně diskutovalo o tom, jestli přijde recese v Evropě, případně v Americe, jaká bude situace. Nikdo nečekal, že ten trh vyroste tak silně, jak rostl. Takže přestože na začátku byly velké obavy, ten trh má za sebou velmi zajímavý růst o 30 %. Když se podíváme nyní na to, co odhadují analytici, tak odhadují, že v roce 2020 by akcie mohly dále růst, ale neodhadují nějaký velký růst, odhadují takový střízlivější růst. Na druhou stranu z toho, jak dopadl ten minulý rok, vidíme, že se na to nemůžeme úplně spoléhat, že v tom krátkodobém horizontu se velmi obtížně odhaduje, jak ten trh dopadne. Když bychom se podívali na nějaké statistiky, tak je zajímavé, že po takhle velkých růstech stále ještě ve většině případů docházelo k tomu, že trh pokračoval v růstu. V 70 % případů po takhle silném růstu následoval nějaký další růstový rok. Většinou ne až tak silný růst, ale to, že trh rostl, rozhodně neznamená, že musí klesat. Na druhou stranu doporučujeme nespoléhat ani na to, že jsou nějaké statistiky, ani na to co říkají analytici. Vždycky je dobré dívat se na fundamenty, dívat se na to, jaká je situace, jaká je psychologie na trhu a mít zároveň připraveno několik scénářů. Co budeme dělat, když trh poroste a zároveň co budeme dělat, kdyby trh klesal.

Cena zlata

Petr Syrový: Pan Shiller, který je známý tím, že používá tzv. „Shillerovo“ P/E, tak podle tohoto ukazatele jsou trhy poměrně drahé. Co on sám na to? Jak on to komentuje?

Tomáš Tyl: To „Shillerovo“ P/E aktuálně vychází někde kolem 33 a souvisí to vlastně s těmi valuacemi, protože někdo říká: „Podívejte se, podle tohoto P/E je ten trh hrozně drahý. Takhle drahý byl naposledy někdy v roce 2000.“ Ale důležité je, že „Shillerovo“ P/E má několik takových problematických vlastností. Ono se počítá za zisky za posledních 10 let, které se upravují, ale v tom jsou roky 2009 a 2010, kdy ty zisky byly hodně dramaticky nízké a díky tomu je to P/E tak vysoké. Takže i když se teď nebude na trhu nic dít, tak to P/E bude přirozeně klesat jen z toho důvodu, že ty trhy z toho zmizí. To je první věc. Druhá věc, těžko se hodnotí srovnáváním s minulostí, protože zisky, jak se počítají účetně, se v průběhu historie poměrně podstatně měnilo, takže dnešní zisky nejdou srovnat s těmi zisky v 80. a 90. letech. Počítá se to jinak a vychází díky tomu ty valuace vyšší, takže to je další věc. Ale jak ses ptal, co na to vlastně říká Shiller, protože řada lidí říká: „Podívejte se na „Shillerovo“ P/E, je vysoké, akcie jsou předražené.“ Ale sám Shiller říká, že ještě nevidí důvod k tomu, že by odcházel z akcií do dluhopisů, že ta situace taková ještě není, protože sám ví, jak ty valuace fungují, ví, jaké jsou toho stinné stránky. Pro nás je třeba důležité dívat se zároveň na to, jaké jsou sazby na dluhopisech a dívat se na ty valuace v nějakém kontextu, takže když jsou sazby nízké, tak vyšší P/E nejsou tak dramatické. My třeba vycházíme z jiných čísel, vycházíme hodně z Forward P/E, kde nám nevychází, že by ten trh byl nějak drahý. Takže z našeho hlediska to vlastně podporuje to, co Shiller říká, když jeho P/E vypadá vysoké. Zatím není čas k tomu odcházet z akcií do dluhopisů.

Petr Syrový: A v tom jsme za jedno s ním.

Globální ekonomika

Petr Syrový: Často mluvíme o ziscích firem, ale ty zisky firem nejsou rozděleny rovnoměrně mezi všechny firmy. Kdo patřil mezi vítěze a kdo patřil do toho podprůměru?

Tomáš Tyl: My tady máme takový zajímavý graf, který srovnává vlastně zisky společností z indexu S&P 500, tzn. 500 největších akciových společností, a americké zisky jako celku. Takže srovnává zisky akciových společností, zisky celého sektoru a ukazuje se, že zisky akciových společností v posledních několika letech rostly výrazně rychleji než zisky vlastně celé té ekonomiky, těch firem v té ekonomice. Je to tím, že hodně rostly zisky technologických firem. Takže technologické firmy, klasicky Apple, Facebook, Amazon, Microsoft, všechny tyto firmy, jejich zisky se dramaticky zvyšovaly, a to vedlo k tomu, že také ty akcie rostly. To táhlo celý ten index nahoru a utíkaly tomu zbytku ekonomiky, kde ten růst zisků nebyl až takový. Krátkodobě v tom nevidíme úplně nebezpečí, prostě některé firmy rostou rychleji, jejich zisky rostou rychleji. Dlouhodobě samozřejmě může být problém ekonomika, kde, jak se říká, vítěz bere vše a jen pár firem shrábne veškeré zisky. Může to vést k nějakým regulacím a dalším věcem. Takže je to něco, co my dlouhodobě sledujeme, ale z krátkodobého hlediska je důležité diverzifikovat, protože nikdy nevíte, které ty firmy budou na tom vrcholu toho žebříčku, které to potáhnou, a proto je dobré držet třeba celý ten index. Protože když držíte celý ten index, máte i ty firmy, které vydělají. Když koupíte jenom několik akcií, může se vám stát, že minete ty, které se stanou těmi leadery, a nedoženete to. Můžete je trefit, ale můžete minout, a to pak je samozřejmě problém.

Akcie v sobě již odrážejí pesimističtější pohled na svět

Petr Syrový: Skončil rok a v časopisech se objevily žebříčky miliardářů, kdo kolik vydělal. Podle žebříčku, který sestavuje Bloomberg, tak majetek miliardářů stoupl v loňském roce o 25 %. O kolik stoupl majetek našich rentiérů?

Tomáš Tyl: Naši rentiéři drželi s těmito investory celkem krok. Když se podíváme na celkový finanční majetek v našem mandátu, tak ten rostl o nějakých 19 %. Když bychom se podívali čistě na akciovou složku, tak tam byl nárůst o 27 %. Takže my se domníváme, že jsme v tomto drželi tempo s těmi nejbohatšími. Samozřejmě je v tom jenom finanční majetek. Naši klienti mají ještě firmy, byznysy, nemovitosti, které samozřejmě rostly také nějakým tempem, to nemonitorujeme tak přesně, abychom to dokázali porovnat. Ale hodnota majetku může některé roky růst, některé klesat. Není dobré se úplně soustředit na tu výkonnost, nebo si říkat, že teď to vydělávalo 25 % a očekávat podobné zisky i v dalších letech. Důležité je hlavně držet se strategie, investovat tak, aby to mělo nějaký dlouhodobý výhled, a potom to samozřejmě funguje dobře k zajištění renty a finanční nezávislosti.

Petr Syrový: Možná ještě jedna myšlenka. Učit se od těchto šikovných a schopných lidí a používat podobné věci, jako dělají oni, podobné strategie, podobné myšlenky.

Petr Syrový: Tomáši, děkuji za zajímavé informace a budu se těšit příště na další povídání. Na shledanou.

Tomáš Tyl: Děkuji a na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz