Obchodní válka trvá už 2 roky. Přesto americké akciové trhy za 2 roky vyrostly o 37 %; politika americké centrální banky ovlivňuje světový tok kapitálu, a to má dopad na ekonomiky zemí z rozvíjejících se trhů; v minulosti se proti ETF objevovaly námitky, které byly postupně vyvráceny; první český kryptokrach - projekt Cryptelo vybral 25 mil. Kč a nyní skončil v úpadku

Týdenní videokomentář - 24. ledna 2020

Přepis videokomentáře doplníme během příštího týdne:

Petr Syrový: Dobrý den, vítám vás u dalšího „Přečetli jsme za vás“, moje jméno je Petr Syrový a budu si povídat s Tomášem Tylem. Ahoj, Tomáši.

Tomáš Tyl: Ahoj, Petře. Dobrý den.

Petr Syrový: Budeme si povídat o tom, že obchodní války mají 2. narozeniny, už trvají 2 roky. Budeme si povídat o tom, že měnová politika Ameriky ovlivňuje poměrně výrazně rozvíjející se trhy a podíváme se také na námitky, které byly vznášeny proti pasivnímu investování. No a na závěr si řekneme o prvním českém kryptokrachu.

Dění na trzích

Petr Syrový: Jak se dařilo trhům za poslední 2 roky a 3 týdny? Od začátku roku 2018 rostly světové akcie o 27 %, z toho Amerika asi 37 % a Evropa jenom 13 %. Od začátku minulého roku ten růst je světové akcie 30 %, Amerika 36 % a Evropa 25 %.

Hezké druhé narozeniny, obchodní válko

Petr Syrový: Jdeme na první zprávu, která se týká již avizovaných 2. narozenin obchodních válek. Co se událo, Tomáši, za ty poslední 2 roky?

Tomáš Tyl: Došlo k tomu, že vlastně v lednu 2018 byla ohlášena první cla na čínské zboží, potom se přidávala další cla, docházelo k různým vyjednáváním, k různým posunům. Občas to tak hýbalo s trhy podle toho, kdy se zrovna zdálo, že se něco dohodne nebo podle toho, kdy Trump tweetoval zase nějaká další cla. Nakonec i k nějakým dohodám došlo, vlastně ty poslední dohody se finalizovaly na konci minulého roku. Každopádně co je zajímavé, od té doby, co ty obchodní války začaly, tak americké akcie vyrostly o nějakých 37 % a rozvíjející se trhy, kde vlastně Čína hraje velkou roli, rostly jenom o 9 %, a to tak nějak ukazuje na to, na koho ty obchodní války dosud měly velký vliv. Nejvíce právě ovlivňovaly Čínu. Čína celkově za tu dobu nebyla v dobré kondici, docházelo ke zpomalování a tohle tu situaci ještě o něco zhoršilo. Na druhou stranu ty dosavadní dopady nebyly zase tak dramatické a nebyl to… Zatím je to tak, protože ty války neeskalovaly vyloženě, že ty dopady, řekněme, jak se to zdá mediálně jsou větší než ty skutečné. Každopádně my, když jsme o tom vlastně před 2 lety poprvé začali hovořit, když se to objevilo, tak jedna z věcí, co jsme říkali, byla, že Trump využívá vlastně silné pozice Ameriky, že Amerika si může dovolit tlačit, že to možná není úplně korektní postup, ale je to opravdu postup z pozice síly a že Amerika v tom dlouhodobém horizontu bude ta, kdo na tom bude vlastně vydělávat, což se nakonec ukázalo na těch trzích. Teď se ta situace zdá taková, že je spíše snaha se dohodnout, o tom jsme také hovořili, že to může být jedna z cest, že se naopak celkově ta politika uvolní. Z našeho hlediska pořád trvá to, co říkáme. Ameriku převažujeme, rozvíjející se trhy naopak příliš nechceme a není to jen z důvodu obchodních válek.

Vliv americké monetární politiky

Petr Syrový: Další zpráva se také týká emerging markets, rozvíjejících se trhů. Ty rozvíjející se trhy jsou malé a jsou velmi významně ovlivňovány politikou FEDu. Jak na ně ta politika FEDu působí?

Tomáš Tyl: Tam je ten vliv, že když dochází v Americe ke zvyšování sazeb, tak to znamená, že na dolarech lze vydělávat víc tím, že jen držíte státní dluhopisy, a to vede k tomu, že do Ameriky přitéká kapitál. U emerging markets, což jsou rozvíjející se trhy, ty akciové trhy na rozvíjejících se zemích jsou poměrně malé, a proto i relativně malé toky kapitálu na ně mají velký vliv, protože když prostě manažerovi nějakého fondu mizí peníze, protože jeho klienti, třeba američtí klienti fondu na emerging markets, začnou stahovat peníze a dávat je do dluhopisů, tak najednou i ten manažer musí vyprodávat všechno, co v tom portfoliu má. A ten dopad na emerging markets může být potom, nehledě na to, jaké jsou třeba místní fundamenty, jenom proto, že prostě tito manažeři musí vyprodávat aktiva, tak ty ceny tlačí dolů. Takže to je důvod, proč my jsme vlastně v roce 2014 začali postupně… Vlastně jsme se úplně stáhli z emerging markets. Ten jeden z důvodů byl obavy z toku kapitálu, které vlastně tím, že potečou více do Ameriky, budou znamenat odtok z emerging markets a velký vliv na ně, a to se vlastně nakonec i ukázalo, protože od té doby Amerika jednoznačně rostla více, zatímco akcie rozvíjejících se zemí se od té doby spíše potácely na místě a ten růst tam nebyl zdaleka takový.

Námitky proti ETF

Petr Syrový: Další zpráva se týká pasivního investování. V minulosti se proti pasivním investicím objevilo několik námitek, ale ty námitky byly většinou postupně vyvráceny. První ta námitka říkala, že pasivní investice nedávají smysl, protože nemohou překonávat index, protože index jenom kopírují, odečtou se od toho poplatky, byť minimální a vždycky musí skončit za indexem. Aktivní investice mají šanci ten index překonat. Jak to dopadlo s touto námitkou?

Tomáš Tyl: Když se začaly objevovat pasivní investice, tak aktivní manažeři proti nim začali namítat a v tomto článku to krásně shrnoval Rekenthaler z Morning Staru, ty důvody. Ta první věc byla, jak říkáš, Petře, jestli kupujete index, tak vlastně automaticky zaostáváte. Jenomže data ukazují, že tyto otevřené podílové fondy zaostávají ještě více, protože se vlastně průměrně pohybují kolem indexu, nepřekonávají ho, ale mají vyšší poplatky, takže zaostávají.

Petr Syrový: Další námitka byla, že ovlivňují tržní ceny, protože když se nakupuje, tak se nakupuje všechno bez rozmyslu.

Tomáš Tyl: Ano, ano. S touto námitkou se občas setkáváme i tady v Čechách, ale data neukazují, že by to byla realita. Ten důvod je, že tu cenu neovlivňuje totiž objem, který přiteče do ETF nebo někam na akciový trh, ale objem transakcí. A ETF transakce nedělají tak často, jen když mají nové peníze, ale pak s tím už ty obchody nedělají příliš často. Zatímco aktivní fondy dělají mnohem více obchodů a nejvíce obchodů dělají různé hedge fondy nebo individuální vlastníci akcií, takže ti ovlivňují ceny pořád. ETF mají velmi malý vliv na cenu, protože dělají malé objemy transakcí.

Petr Syrový: Další námitka říkala, že ETF kupují všechno a všechno roste stejně a není tam žádná odměna za to, kdo je zajímavá investice, tak by přitahoval peníze, kdo je nezajímavá investice, tak by je nepřitahoval a nedokáže to takto rozlišovat.

Tomáš Tyl: Opět námitka, se kterou jsme se setkali i v Čechách, ale stačí se podívat na vývoj indexu v minulém roce, kdy odtékaly peníze z aktivních fondů do pasivních, rekordně přijímaly. Podívat se na vývoj nejčastěji používaného indexu S&P 500 a podívat se na těch 500 akcií, jak se vyvíjely a najdete tam akcie, které ztrácely i desítky procent na tom minulém roce, na růstovém trhu, ztrácely desítky procent. Některé zase vykazovaly desítky procent nebo přes 100 % zhodnocení. Samozřejmě část byla někde uprostřed, ale najdete tam celé spektrum výnosu, a to by se nedělo. Data ukazují, že to tak není, že to není taženo všechno nahoru. Prostě ty akcie se vyvíjí podle toho, jaká je nálada na trzích apod.

Petr Syrový: Poslední námitka, kterou tady zmíníme je, že ETF neřídí akciové společnosti, které vlastní. Nechodí na valné hromady, nepodílí se na vedení té společnosti.

Tomáš Tyl: Ano, tahle námitka jednak platí i pro otevřené podílové fondy, pro aktivní manažery, tam je ten problém stejný, ale na druhou stranu, já sleduju tohle téma asi posledních 10 let a před 10 lety se to říkalo hodně. Nikdo nechodí na ty valné hromady, vlastně jsou to všechno jenom držitelé, ale od té doby se hodně změnilo. Třeba Vanguard, druhý největší správce aktiv, ten má vyčleněný tým lidí, který obchází ty valné hromady a snaží se tam zastávat ta práva akcionářů. Takže je to věc, která třeba možná ještě není úplně ideální, ale rozhodně se mění a rozhodně se netýká jen pasivních investic.

První český kryptokrach

Petr Syrový: Pojďme na poslední zprávu. Ta mluví o tom, že Česká republika zažívá první krach společnosti, která vydávala kryptoměnu.

Tomáš Tyl: Já si myslím, že o těch kraších společností založených nějakým způsobem na kryptoměnách budeme slýchat více, protože ty se samozřejmě začaly objevovat s tím boomem, kdy všechno, co mělo předponu „krypto,“ tak jelo. Takže se nafukovala bublina, všichni nakupovali Bitcoiny atd. Spoustu dalších různých kryptoměn vznikalo. Nyní je taková ta doba, kdy už se ukazuje, že ty projekty samozřejmě nejsou životaschopné, kdy se to ukazuje v penězích. Prostě nějakou dobu můžete ještě fungovat i s nefungující firmou, ale najednou vás začnou věřitelé dohánět, a to se teď stává, to se stalo Cryptelu. Takže myslím, že se s tímto budeme ještě potkávat jako s takovým tím následkem té bubliny, kdy prostě všechno, co mělo příponu „krypto“ táhlo peníze.

Petr Syrový: Tomáši, mockrát děkuji za zajímavé povídání a budu se těšit příští týden na shledanou.

Tomáš Tyl: Děkuji a na shledanou.

Registrovaní uživatelé mohou posílat podněty, dotazy a další tipy na zajímavé články na adresu Frank@eFrank.cz. Můžeme je zařadit do našeho nejbližšího vydání „Přečetli jsme za vás ...”. Honza Valášek, www.eFrank.cz